|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Tak jako vlna za vlnou
na rozbouřeném moři
zmítají se naše těla
zmítají se a hoří.
V úchvatném cvalu dýcháme
spolu z jedněch plic
polibky si šeptáme
kdy nadechnout se víc.
Projíždíme krajinou,
na zdivočelém oři
cítím tvůj vlhký klín
hluboko se do mne noří.
Naše těla hoří
stále víc a víc
náhle extáze svět boří
a vesmír je bez hranic.
Pak v poklidném moři,
plaveme vedle sebe
stále víc a víc …lásko
něžnou i divokou
miluji tebe.
|
|
|
