i.

Náledí nic nezrcadlí,

nezrcadlí zhola nic...

Ze zdí papírové tváře.

Z výloh, z oken také nic.

Papírové zdi se odchli-

pují - - - ale od čeho?

Pochybuji se a nejdu,

nejdu nikam, nikam, ne.

Už si zvykám, nehádám se,

cosi říkám ale ne na-,

pohybuji, jsem si jistý 

a není mi zrovna hic.

ii.

Zima si maluje,

já budu taky.

Nakreslím sněžnou pláň

a černý ptáky.

Když slunce zapadá,

myslím jen na to,

že mě máš nerada.

Taví se zlato

a ten sníh krvácí.

Ti ptáci taky.

Spadl jsem na záda,

a to máš za to.