|
nezapomeneš na mne?
Až budu ležet s rukama rozpaženýma
ukazovat na věci lacině irelevantní
a hledět s náznakem myšlenky
skrz zavřená víčka na jeden ze svých snů
budeš se mít líp než já?
Až budu ležet s rukama rozpaženýma
nebude ještě po všem, a bude mi hezky
konec se zhroutí jenom sám do sebe
a horizontála se změní ve vertikálu
poznáš to potom taky?
Až budu ležet s rukama rozpaženýma
nebudeš mne kreslit, budu tě vidět
nebudeš mne volat, budu tě slyšet
nebudeš mne hladit, budu tě cítit
budeš dělat, že nejsi, a já ti to odpustím
Budu ležet s rukama rozpaženýma
tvářit se rádobypateticky
a nebudu umírat
| 
