|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Přímka roztáhnutého života
Sahá až sem
Protíná všechny a všechno
Na každým nádraží
Proletí rychlostí tak
Aby se vrátila
Rozetnula lidi bleskem
Vodorovně svisle
Potom náhle zhasne
Tma v údolí
Se šplhá nahoru
Do lidí.
Přijíždí vlak světla
Otevírají se dveře...
A hned zavírají
Prásk!
V dalším okamžiku
Přijíždějí
Milióny vlaků
Poskakují
Předhánějí se
Nikoho nepřivezou
Neodvezou
Smějí se
Vyprávějí vtipy.
Údolí se prohlubuje
Po jeho stěnách
Šplhá člověk
Lidé nahoře
Se mu smějí
Vábí ho k sobě
Nepodají ruku
Skopnou ho dolů.
A dveře vlaků
Zůstávají zavřené.
|
|
|