Beastie Boys v roce 1989 na albu „Paul's Boutique“ v songu „To All the Girls“ lehce názorně předvedli, jak jsou vděčni zejména:
Yeah...
všem holkám v Brooklynu
všem Francouzkám
Číňankám, Japonkám…
všem holkám ze Švýcarska
a italským dvorním dámám
vyzývavým, voprsklým, vyvinutým divám z Horního Východu ve čtvrti NY
jamajským děvčatům…
a tanečnicím nahoře bez
Australankám… Brazilkám…
nejkrásnějším dívkám na Jihu
holkám z Puerto Rica
přelétavým stevardkám kolem Světa…
Hovoří Mike D. za The Beastie Boys
Měl jste učitele nebo někoho, kdo vás vedl? Pokud ano, co jste se od něj naučil, co vám dal?
Pořád nějakého hledám. Měli jsme štěstí a potkali jsme lidi, kteří nás vždycky postrčili dál, řekl bych, že to vlastně byla jedna pomocná ruka za druhou. Například David Pardone s námi natočil první desku v Rat Cage Records, musíme poděkovat Ricku Rubinovi a Russellovi a tak dále. Jako inspiraci bych chtěl uvést svého staršího bratra, New York, jeho hudbu a kulturu, a pak taky kamarády, z nichž se posléze stali kolegové v kapele.
Jaká byla vaše první práce v oboru a jak jste k ní přišel?
Kromě hraní jsem měl spoustu všelijakých zaměstnání, abych se uživil, ale první práce v tomhle oboru byla skupina Beastie Boys. Nejdřív jsme byli s Adamem Yauchem a Johnem Berrym kamarádi, chodili jsme na různé koncerty, pořád jsme někde lítali, až jsme postupně dospěli k názoru, že bychom si chtěli a mohli založit vlastní kapelu.
Jak jste se prosadil a co s vámi ta velká událost udělala?
Prosadili jsme se asi hned při prvním koncertu, dá-li se tomu vystoupení tak říkat. Bylo to na šestnáctých nebo sedmnáctých narozeninách Adama Yaucha. Oslavu jsme zorganizovali v půdních prostorách na Upper West Side. Dave Parsons tehdy měl dole na Manhattanu nahrávací společnost Rat Cage, specializoval se na punk a rock. Tehdy taky byl na oslavě, pak za námi zašel a nabídl nám: „Kluci, kdybyste chtěli desku, tak stačí říct. Dáme ji dohromady.“ A tak jsme se dostali do kurzu. Tehdy jsme společně hráli dva tři dny, víc ne.
Co vás den co den motivuje k další práci?
Připadá mi, že jsme měli obrovské štěstí a jsem hrozně rád, že můžu pracovat se dvěma nejlepšími kamarády, takže jsem vděčný za každý den společné práce. Nahrávání a zpívání nás baví, navíc prostřednictvím hudby můžeme ventilovat i to, co se děje kolem nás i v nás, to je paráda.
Jaké vlastnosti vám nejvíc dopomohly k úspěchu?
Smysl pro detail. Ale to je asi samotná podstata, jinak by se člověk dřel jako mezek, ale nikam by nedošel. A taky člověk musí věřit tomu, co dělá, musí být přesvědčený o tom, že právě k tomuhle byl stvořený. Sám nejsem dokonalý příklad, jelikož zpočátku jsme byli jen nadšenci a posluchači, s hraním jsme začali vlastně docela pozdě. A když už jsme začali, hráli jsme pro radost, nabídka na výdělek byla dost nečekaná. Mám dojem, že jsme výjimka, která potvrzuje pravidlo, protože vím, jak druzí dřou, aby mohli natočit první desku. Mám dost známých, kteří zkoušeli a hráli jako o život, ale cíle nedosáhli. Pak zase znám lidi, kteří taky makali jako šílení a nakonec se prosadili. Každopádně nadšení nestačí, je třeba ještě oddanost a vytrvalost.
Kdybyste na samém začátku věděl to, co víte dnes, co byste tehdy udělal jinak?
V první řadě chci říct, že každou chybu nebo neúspěch považujeme za zdroj změny a posunu dál – bez nich bychom se byli tolik nenaučili. I proto jsme k sobě maximálně otevření a upřímní, nemá cenu, abychom si lhali do očí. Jsme tým, děláme všechno společně, nehrajem si každý na svém písečku. Kromě jiného klademe obzvlášť velký důraz na kamarádství, takže ať se ve světě hudby děje cokoliv, my držíme spolu. To nás taky hodně posiluje. Sice nám nějakou dobu trvalo, než jsme na to přišli, ale teď je to pravidlo číslo jedna.
Jaké největší ponaučení jste si odnesl?
Největším ponaučením pro mě jako hudebníka je, že s lidmi mám vždycky jednat co nejslušněji, ať dělají cokoli, ať se jedná o kohokoliv. Prostě s každým jednám zdvořile.
Která alba vás oslovila?
The Slits – „Cut“
Bad Brains – „Attitude: The ROIR Sessions“
Sly & the Family Stone – „There´s a Riot Going On“
Run-D.M.C. – „Run-D.M.C.“
Stevie Wonder – „Talking Book“
Měl jste jako dítě v pokojíčku plakáty na zdi? Kdo na nich byl?
Byli to Isaac Gates a Beatles (plakát k albu White Album).
Která představení, akce nebo koncerty vás nejvíc zaujaly?
The Commodores, Bob Marley a the Waiters a Kurtis Blow v Madison Square Garden v NY v roce 1979.
The Clash v Palladiu v New Yorku.
Bad Brains, bar Country, Blue Grass & Blues v New Yorku.
Které písničky vám přirostly k srdci?
Bob Dylan – „Forever Young“
Beatles – „Across the Universe“ nebo „It´s All Too Much“
Public Enemy – „Bring the Noise“
Stevie Wonder – „10 Zillion Light Years“
Bob Marley – „Get up, stand up“
Zkuste uvést maximálně deset rad pro ty, kteří se chtějí prosadit v hudebním průmyslu.
Buďte vstřícní a ohleduplní. Proč by člověk měl být nepříjemný, když může být milý?
Nejdříve myslete na druhé, teprve potom na sebe. Na první pohled to možná vypadá divně, protože člověka napadne, že takhle to daleko nedotáhne, ale ujišťuji vás, že opak je pravdou.
Nečekejte, až vám někdo řekne, co máte dělat. Pusťte se právě do toho, co je podle vás třeba udělat. Pokud vás někdo – nadřízený, kolega, kdokoli – požádá, abyste něco udělali, nikdy nezklamte. Když něco nepůjde, svět se samozřejmě nezboří, ale dotyčnému to předem řekněte a vysvětlete.
Buďte upřímní. Lež vede jen k dalším lžím, ty zase k nedůvěře a pak se začarovaný kruh uzavře.
Buďte dochvilní. Na tomhle pracuju pořád, ale věřte mi, že je to hrozně moc důležité. Jakmile přijdete pozdě, dáváte druhému najevo, že vám na něm zas tolik nezáleží nebo že si svého času považujete víc než jeho.
Soustřeďte se na jednu věc, nenechte se zahltit. V současném světě na nás působí tolik podnětů, že nevíme kam dřív skočit. Rozložte si cíle, požadavky nebo úkoly na dílčí body a pak je probírejte jeden po druhém.
Ke každému se chovejte ohleduplně, mezi lidmi nedělejte rozdíly, protože tak to má být a protože lidi, kteří jsou dneska poslíčky, číšníky, servírkami, sekretářkami a tak dále, mohou už zítra být velkými hvězdami, řediteli, manažery a tak dále a tak podobně.
SURE SHOT (JISTOJISTÁ PECKA)
Tak abyste nepolevili neochabli nezůstali stát
tak abyste nepolevili neochabli nezůstali stát
je to fajn ty nemůžeš ochabnout nepolevíš a nezůstaneš stát
Mike D nastup a rozezni pecku s jistotou
Já mám fungl novej tranz zaručený jako je volání
jsem důvtipnej jako Dr John, prima, Mr. ZuZu
jsem novomanžel, nejsem po rozvodu yeah
a všechno o co se snažím je funky jako Lee Dorsey
tohle je odběr Pelhamu, raz dva tři
jestli chcete tranzovej rým, tak se pojďte na mě kouknout
já mám férového spasitele s unikátní rýmovačkou
jedu nezastavitelně, nikdy mi nekončí tahle práce
a přísný stisk ruky je styl, co já jedu
nikdy nehraju u mikrofonu s punčocháčema
nalepím si na ucho brejle a jsem připravenej uhánět
protože na prknech je kámoš kterému říkají Mario
ty se vyznáš jako studiovej inženýr a víš, že já ovlivním
všechny šprýmaře na mejdanu, co jsou mi v patách
dávám větší akci než můj oblíbenec John Woo
a dávám šílené rány jako bych byl Rod Carew
Tak abyste nepolevili neochabli nezůstali stát
tak abyste nepolevili neochabli nezůstali stát
víš to, že nemůžeš ochabnout, nemůžeš polevit a zůstat stát
Ad Rocku ty nastup a rozezni tu pecku s jistotou
Hurricane zaútočí a zatočí s vaší prdelí až vám protrhne ušní bubínky
poslouchejte všichni, protože řadím rychlosti
jsem drzej jako Dougie (Doug E Fresh) když nosím brejle
a u mikrofonu vystupuju korektně
jsem přesnej jako hodinky když hraju hip-hop
nejlepší zářez je moje zásoba krabiček mýdel
já mám víc rýmů než šedivejch vlasů
a je jich spousty protože si to užívám ó jé
mám v hlavě díru a už není nikdo, kdo jí opraví
musím si urovnat myšlenky, přemýšlím až běda yeah jako zběsilej šmejd
yeah všichni si jen berou a berou, berou, berou, berou
já musím od nich vycouvat, já musím o všem rozjímat
já jsem jako Lee Perry jsem tak odhodlán
hrát mimořádně kvalitně u mikrofonu a pak se vytratím
jsem jako Vaughn Bode jsem čaroděj Cheech
nikdy vás neopustím, no tak neslyšíte?
„Oh Oh Oh Oh Oh Oh ano jistě to je tak hezky uvolněné“
Tak abyste nepolevili neochabli nezůstali stát
tak abyste nepolevili neochabli nezůstali stát
je to fajn, nemůžeš přeci ochabnout, nepolevíš a nezůstaneš stát
MCA nastup a rozezni pecku s jistotou
Chci říct maličkost co je tu už dávno potřeba
opovrhování ženami musí být minulostí
všem matkám a sestrám a dámám a kamarádkám
chci nabídnout svou lásku a respekt až do konce
říkáš, že je mi přes dvacet a měl bych se flákat
ale já dřu víc než kdy předtím a mohla bys tomu říkat frajeřina
asi se posadím na gauč a budu sledovat televizi
yeah já pořád zapínám gramec a nehraju z cédeček
já jsem tamto dítě v rohu úplně zkaženej
a já chci, takže si vezmu kousek buchty
proč ne, já nezklamu trapně
myslíš si že změním styl, ale on mi vyhovuje bezva
nosím spodní prádlo přizpůsobivé na kousku gumičky
používám mikrofon na hovadiny je vyrobený z plastu
abych rozesílal rýmy ke všem národům
jako dunivý zvon když máme pochybnou úroveň u sdělujících prostředků
Tak abyste nepolevili neochabli nezůstali stát
tak abyste nepolevili neochabli nezůstali stát
to je fajn nemůžete ochabnout nepolevíte a nezůstávejte stát
nastupte i vy a rozezněte pecku s jistotou
B Boys… B Girls…
B-BOYS MAKIN´ WITH THE FREAK FREAK (B BOYS SPOLUPRACUJÍ S EXCENTRIKEM)
„na vypláznutý jazyk reagujete zcela udiveně yeah“
„B Boys spolupracují s excentrikem“
„B Boys spolupracují s excentrikem“
oh ooh „B Boys spolupracují s excentrikem“
tak to je něco zbrusu nového pro vás
„B Boys spolupracují s excentrikem“
Yeah Yeah
skládám do jedné kopy song, a není zrovna puzzle jako Yahtzee
posílám ho pro K-Roba a Rahmalzee (rappeři v old school, 1981)
tak mi dovolte, abych se představil v tomhle nářezu
huah já jsem Ad Rock, jsem násilnej trhač
já tvořím rýmy jako jsem to vždycky dělal
mám proudy slov à la old school jako Mike McGill
protože Yauch je počestný, tak to není k smíchu
já hraju husté basové linky tak jako Russell Simmons navyklý schrábnout pro sebe výdělek
mám svojí klientelu víte, že mi hudba krásně odsejpá
a pak se tlačíte na můj penis protože jsem DFL
yeah Mike nesnaž se to stopnout, protože hrát na basu mě tolik baví
asi budu otřepaný háček ale pracuju na postupech
mám ostříhané vlasy správně jako Anthony Mason
pak se svezu s IRT přímo na zastávku Penn
yeah zrovna Penn Station tam na osmé avenue
poslouchejte všichni, vy dostanete míč do pohybu
nádobka lázní a on má férového spasitele
protože je šarmantní (dobře vychovaný)
Mike D přijde s gramodeskou nahrávek, co jsou tolik vzácné
a rýmy, co vykopáváme, jsou tak tranzové
„B Boys spolupracují s excentrikem“
„B Boys spolupracují s excentrikem“
„B Boys spolupracují s excentrikem“
„Do hajzlu jestli to bude vyloženě nechutně oschlé
tak zamířím penisem do bramborové kaše“
„B Boys spolupracují s excentrikem“
Už spolupracuju s excentrikem a to excentrikem jedinečným
učil jsem se od starších a teď je čas mluvit
oh tahle povídačka zní skvěle Mike D hej nastup a vrcholně jó
já klepu klapačkou rychlostí jednu míli za minutu
dám desku na gramec a nechám to na DJ, aby točil
dobrá omluvte mě pitomečkové, mohu se vám omluvit?
půjdu se podívat na zápas Knicks na Madison Square Garden
a hraju jako Knicks já hraju jako bych pracoval v Hasbro
u mikrofonu jsem otravnej jako bych byl Prince Jazzbo (král chlapík)
jo rýmy jsou hloupoučké aby jste se díky nim mohli cukrovat
ty nemůžeš usnout protože jsi Cindy na oné místnosti Loo Hoo
my jsme v partě s Hurra už od turné Raising Hell (tj. od 1986 s Run DMC)
jen poslouchejte všechny jeho skreče není důvod vysvětlovat víc
yeah Cindy co jsem nechytil, bude to poslední
to drama znělo docela v pohodě, ale pak práskla do šikovného člověka
já nejsem známej díky svým rapům v rychlosti
tak si beru mikrofon a vystříhejte si z toho potlesky
ah yea, tahle blbost se mi líbí, je taková vostrá
já popadnu mikrofon a zmrvím to
„aight“
Možná že vypadám poněkud potrhlý
musím se uklidnit, chytejte mě na délku jízdy
já jsem nejlepší výběr pro ženy jako bych byl J.J. Evans
zlegalizujte trávu a já prohlásím konečně díky Bože
vyprávím do mikrofonu P.G.A. Pro Tour 2 jsem Dr. Beppers v T.V.
ve svých golfových botkách ach podejte mi revolver
a já vystřelím krátký úder v golfu pak mě vyženete z greenu
protože jsem ráznej hip-hop yeah seberu podložku v golfu, budu bez podložky
zinkasuju golfové kluby a vypařím se
jsem Audi tak se dívejte mám na špičkách timbos
když nejsem na greenu mám boty zákazníka
se špičatými věcmi pracuji ve své jízdě
protože budu profesionál mám golfovou výbavu
funky přiléhavou od hlavy až po paty
„Yeah, B Boys spolupracují s excentrikem protože je jedinečný jedinečný“
Mário je nepříjemnej na Nonni, trápí jí s pesto pizzou
a potom bude na misi a bude sledovat svůdnou kost
„B Boys spolupracují se šílencem“
„B Boys spolupracují se šílencem“
„B Boys spolupracují se šílencem“
„B Boys spolupracují se šílencem“
ROOT DOWN (FANDIT A POVZBUZOVAT LIDI)
Kopu to, fandím a povzbuzuju ducha
podělím se o svých kořenech
To není pokoření, našlapuju svou nohou
a pak projevím lásku, zmíním se o svých kořenech
jako je ona miláčkem od Stone Alliance
všem je jasné, že já rozšiřuju vědění
jsem nabitej elektřinou jako Dick Hyman
(čert ví, zda to je narážka na Boha svatby, na božskou svatbu?)
hádám, jestli jste očekávali, že zastihnete partu rýmovat?
nikdy vás nezklameme s naší výbavou ve stereo provedení
tak Mike, pojď si pro mikrofon a vysyp svůj nákyp
my frázujeme fandíme a povzbuzujeme a odhazuju do dálky svou botu
a jestli si to chceš se mnou rozdat, tak tě humpolácky pokořím
řekl jsem hej fandi a povzbuzuj, je čas upalovat
já přistupuju k mikrofonu s husí kůží
přicházím reprezentovat Horní Západ
Manhattan mě podrobí zkoušce
někdy se cítím jako požehnaný
protože si dělám, co chci, tak nikdy neodpočívám
já nikdy nevypadnu pitomče jako Fruit Of The Loom (značka triček)
lidi se naparujou jako metry s The Look-ka Py Py
centrum Brooklynu je místo, kde jsem se narodil
a když napadne sníh, tak odjíždím pryč
asi si myslíte, že jsem fanatik
zvoní telefon z Utahu a já cukám v panice
ale to my zvládáme když to kopeme v kadenci
Jimmy Smith je můj kamarád, chci mu dát úder
Kopu to, fandím, povzbuzuju
připomenu si svoje kořeny
Ad Rocku nezastavuj, přistup k mikrofonu s Tic Tacem
Já vás naplním s kurva obroučkou jako okraj
jdu cestou k tvému bloku a ty říkáš to je on
přichází chlápek s funky zvukem
Beastie Boys víte, že vás přicházíme zaujmout
protože já mám spád tam, co si hrabu na pinďoura
a řeknu Ó můj pane, to je funky prdel
takže podám mikrofon a způsobím pozdvižení, paniku
svéráznej nosáč uškodí
každý ráno jsem nasedal do vlaku na zastávce hlavní třída
ve vlaku jsem dělal domácí úkol, to je tedy zapeklitá situace
cestou zpátky jsem poslouchal kazety z battle undergroundu
pod mrakodrapy jako Harlem World Battles ve vysílání Zulu Beat Show
je to Kool Moe Dee proti Busy Bee tuhle byste měli znát
stačí už, chtěl bych vzdát hold
M.C.A. čapni mikrofon a dunivý zvon vás spojí
Bob Marley byl prorokem co bojoval za svobodu
„jestli se vrtění modlí k Bohu, potom se budu cítit fajn“
já se cítím dobře, když hraju trochu hudby
po tváři mi tečou slzy, protože tohle miluju dělat
a nikdo nemůže zastavit tenhle příval z proudu vodopádu
pán v katastrofě se zvukem, co zmizel
já pozdravím svého tátu a maminku
za to, že mě přivedli na svět a tak dál
Kopu to, fandím, povzbuzuju
připomenu si svoje kořeny
kopu to, fandím, povzbuzuju
připomenu si svoje kořeny
GET IT TOGETHER (DÁME TO SPOLEČNĚ)
Raz dva raz dva zas a zas
poslouchejte kecy protože je budem drtit až do rána
poslouchejte obsah má to obsah co přesahuje rámec a schéma
poslouchejte dámy, tak pojďte a dovolte mi plodit
všechny vaše vejce pak se jděte projít na vzduch ven k řece
poslouchejte obsah ten ujetej negr
já jsem Ad Rock a šokuju a tikám a cvakám
a nemůžu přestat s rockem ušitým na tělo
podívej mám srdce jako John Starks udeřím s kurevskými jiskrami
podejte mi mikrofon a budu hrát na celej park
já jsem M a C a A a to je nutné
rýmy, co práskáme, na téma vášnivosti
a moje máma není terč, ale ser na to, dovol mi sladit se do rytmu
ano já jsem funky a tryskám veškeré své sperma
jako John Holmes, negr velikosti X (X-rated)
poslouchejte kecy protože mám hroznou postavu
a nikdo nedokáže bejt větší než je tohle
Ad Rock se snaží v symbióze s Janičkou
Poslouchejte kecy protože oba jsou Boney kostlivci
musím to tak dělat, jako Chachi a Joanie
protože ona je sýrová a já jsem macaroni
tak proč celej ten souboj a proč vůbec ten vejprask, vždyť já netoužím po smrti
yeah, víte, že se stávám hloupej
mám babičku Hazel (oříškovou) a babičku Tilly (jílovou)
značku vydavatelství Grand Royal a jsem jeho členem
narodil jsem se na vrcholu listopadu
udělám tanec Patty Duke v případě, že se nepamatujete
klíďo, hraju si s funky beatem jako by shit byla v míchačce
dlouho jsem byl fuč tak vůbec dál nepotřebuju pošahanýho debila
říkejte mi dobré ze špatného nemyslím, že jsem báječnej, ani si nehraju na tvrďáka
ale pojedu na vozovce jako bych byl Evan Bernhard
a pracuju na své hře protože život jí zpoplatní musíme jí získat společně
a podívejte, co se stane
Jedu plynule raz dva, jako kdybych se jmenoval Biz Mark
ale musel jsem udělat kecy jen mi dovolte se do toho obout
vložit se do textu podstatným jménem šikuly a slovesem máknout si
tak pojďme vykopnout kecy, protože jo, já nejsem trávní požitek
no jasně, že není tráva, ale koření s vůní
ušetřit moog (syntetizátor) s funkem pro vaší derriére
zatímco probíráme ten námět, ano, rád bych připomenul
když se jedná o vykosťění, já znázorňuji interval, rozdělení do pásem
mluvím do telefonu a mozek se mi toulá éterem
a nevím ani, kam se dostane
kecá spoustu banalit a trochu štípe, o víkendu
musím ho získat svým královstvím, protože vím, že blázním
hele, já jsem funky lebkoun a jsem ve Štíru
a když jedu flow po vodopádu slov, jsem doktor v práci
tak Q-Tipe pročpak jsi tu u našeho mikrofonu?
Protože jsem musel dělat výklad o časech, co rýmuju
a když rappeři mi přijdou do cesty, jsem jako žezlo
protože od nich odstupuju s negrem, co má brka
protože to ti povídám, negr, protože tě nechávám pod účinky učiva
odpočívám na deváté jedna jedna šestnácté avenui vyplivnutej
na Farmers Boulevard, já jsem z Manhattanu a MCA je z Brooklynu
Yeah, MCA tvojí prču budeme vařit
kudlanka nábožná na hřišti a já nemůžu bejt prohrávající
tak spusť Tipe, co to máš s botou, na tvém chodidlu
já mám na špičkách značku Timbos a tak to chodí
raz dva oh můj Bože raz dva oh můj Bože získal jsem nějakej matroš
mám stisk rukojeti kung fu za svou zelenou zátkou
Kristepane, já jsem nikdy nevykouřil crack
nikdy jsem nebyl zatraceně slabej
žeru zkurvenej ananas teď i nadále
poslouchej mě teďko a neposlouchej mě pozdě
ser na věc, protože vím, že jsem nevytvořil zkurvenej rým doopravdy
ale vážně technicky vzato, jsem tvrdý jak ocel
dáváme to společně, sledujte, dáváme to společně
dunivý zvon, jsem jako dunivý zvon já mám pochybené sdělující prostředky
DOPE LITTLE SONG (OHROMNĚ BRAVURNÍ PIDISPROSŤÁRNA)
Je to tak a nepolevuj ve sprosťárně
je to tak a nepolevuj ve sprosťárně
je to tak a nepolevuj ve sprosťárně
je to tak a nepolevuj ve sprosťárně
Jako Frankenstein nebo hrabě Drákula
beru do ruky mikrofon a neseru se s tím
já se nikdy nespokojím s málem a to je fakt
předvedu vám, že nejsme slaboši chudáci
jsme atraktivní a všechno to dál (troufejte si) a já dál exceluju
mojí povinností je vydělat prachy na tom, co tu teď vypěstuju
jako tohle jo a nepolevuj ve sprosťárně
užívej si to a zahrajeme skvělou věc
dal jsem pero na papír a odešel jsem
já rozšiřuju vědomost a moudrost jako šílená hlava psa
vstupte do mé funkce protože já reprezentuju
texty v mozku a oni kvasí
zkouším tempo a učím se dávat a jít
osvobozuju svou mysl odpoutávám se s proudem slov
zkouším to v upřímné rovince, oplácet upřímnost, oplácet, dobře
zkouším zůstat pozitivně naladěn a cítím se fajn
je to tak a nepolevuj ve zběsilosti
Je to tak a nepolevuj ve sprosťárně
je to tak a nepolevuj ve sprosťárně
je to tak a nepolevuj ve sprosťárně
je to tak a nepolevuj ve sprosťárně
Tak mi podej pero a podej mi blok papíru
jako DJ Run a nikdo jinej tu nebyl tak dobrej
fracek s rýmováním o sexu se vrací ve zmatkování
musím mrsknout míč na svého technika
kašlu na svou Novu, kašlu na svůj život
kašlu na svůj svět, protože ten kašle na dýmku
jak plyne dál povídání, musíš zahulákat a dát od toho pracky pryč
zeptej se Juanita, ten ti o tom řekne všechno
napadají mě v hlavě kombinace rýmů, dva hity v autě
beru si papíry na privát, onanuju u své zběsilosti
dávám si zátěž na bedra a teď mám z toho stres
musím se vrátit a spočítat si požehnání
visím na té atomové výbavě nemohu se jí zbavit
tahle jízda je v pohybu a nechci si jí nechat uniknout
mám zastrčenej penis a koule přímo rotovaly
zjistil jsem, že jsem se snažil vymáčknout ze svýho mozku zápisek
Je to tak a nepolevuj ve sprosťárně
je to tak a nepolevuj ve sprosťárně
je to tak a nepolevuj ve sprosťárně
je to tak a nepolevuj ve sprosťárně
SHADRACH (najděte si Biblickou pasáž z Daniela, Nový Zákon)
Uhádnu tohle bratře, jestli ty to umíš zařídit?
tvůj styl oproti mému ne, nemůžeš mu jít ani po kolena
v rovnocenné souměrnosti a se správnou balancí
kouřím a chlastám o úterní noci
není to o tom, jak hraješ hru, ale o tom, jak vůbec vyhráváš
já podvádím a kradu a hřeším a jsem cynik
pro ty co právě poslouchají rock, pozdravujeme vás odsud
přidáváme neobvyklé nápady pro neomalené duše
jednou jsem byl ztracen, ale teď se orientuju hudba přetéká a ty jsi člověk se zvukem
kdo zdědí planetu Zemi, ten bude mírumilovný
domnívám se, že právě začínám vrcholit jak se má
a pak člověk slídí v patře nade mnou, doufám, že ho to zaujalo
kdybych utržil penny za své nápady, hned bych byl milionář
jsme jen 3 MCs a máme našlápnuté tempo
říkají nám SHADRACH, MESACH, ABEDNAGO
Jen 24 hodin denně
jen 12 not, jaké človíček dovede hrát
my máme hudbu pro všechny, né pro jediného zvědavce
a teď to roztočíme s dohrou Putney Swope
mám víc tenisek Adidas než klempíř svejch kleští
mám víc obleků Jacoby & Meyers
jestli ne dík svejm neřestem, mým otravným touhám
můj rok byl dobrý jako vyslovené pneumatiky značky Goodyear´s
tak venku vybírám pytle v Atlantic Antic
a nikdo nemá zájem tebe slyšet, už proto, že tvé verše jsou tak bídné
já kombinuju obchod s potěšením příjemné s užitečným velmi často
myslím víno ženy zpěv a tak
nejsem smutnej musím myslet na červenou žílu, červený pruh
ty nezaplatíš skupinu, své přátele a to je mizerné
odplácím odplatu jako Steven jako páku s Rambem
SHADRACH MESACH ABEDNAGO
Kradu bohatému a venku loupím banky
dávám to na chudé a pokaždé mi poděkují
mám na kontě víc příhod než J.D. měl Salinger
upoutám s titulkem a ty jsi soupeř vyzyvatel
mám vyděláno jako Charles Dickens
mám holky v kočáře jako najdete kuřata u Colonel´s
vždycky randím elegantně jako Harry S. Truman
jsem šílenější než blázen Alfred E. Newman
nikdy jim nedovolím říkat, že vás nemám rád
moje osminka piva a hltám s ní veškeré druhy myšlenek
Adam jogín je Yauch a zahrává si s ostrou notou
kouřím svatý pohár, mám své vlastní náboženství
spojím se na pódiu a chválím si funky báječné hudebníky
Jerryho Lee Swaggerta nebo Jerryho Lee Falwella
ty zbožňuješ Maria Andrettiho protože umí řídit dobře svůj vůz
začarovaný kruh reality od chvíle, kdy ses narodila na svět
a my milujeme horký omastek na čem? na popcornu
usrkáváme víno a flirtujeme
hrajeme na pódiu a všechny ruce tleskají
vezeme se na vlnách zkázy, ta nespolupracuje se mnou
jsem dost hrdej, že jsem MC
a ten člověk nahoře, doufám, že ho to zajímá
kdybych utržil penny za své nápady, byl bych rázem milionář
zesilovače a přechody pod mým zadním víkem
bass duní zpoza mého Fleetwoodu
diktují nám, co máme dělat, nic takového nestrpíme
my jsme SHADRACH MESACH ABEDNAGO
ALIVE (Naživu)
Máme rýmy na výběr v širokém výběru
mám tu pro vás sladkosti, slupněte je jako malinu
lidé na večírku křičí „ano, ano, to je pravda“
protože mám ovladač na svůj bidet
A-D-R-O-C-K
používám mikrofon jako Picasso jíl
odstraňuji z toho skvrny ven
pozdravuju Bambaatu a Jazzyho Jaye
hraju s mikrofonem odsud až do Bombaje
dávám do všeho maximum a říkám si: ať se děje, co má přijít
protože všichni musí platit za své dluhy
dívám se šikmo jako známý Pele (fotbalová legenda)
daří se mi jako Alimu
jsem tak znechucen rasismem v dnešní době
je čas o tom mluvit a neobracet se zády
udělat paprsky slunce, když je venku zamračeno a šedivo
Ponoř se, ponoř se, potop se do hlubin společnosti
otevírej uši a opláchni si oči
jestli se učíš milovat, určitě potkáš překvapení
mohlo by být hezké, když jsi akční
Dodávám tranzové rýmy do fungl nové výše
svítím na mikrofon jako UltraBrite
vytvořil jsem monstrum s rýmy, které píšu
obludo metal rapu, tak mi řekni dobrou noc
a teď je tu něco, co se nemusí líbit všem
můj DJ se jmenuje Mix Master Mike
je to velká škoda, že se lidi na sebe musíte prudit
ale mohl bych tomu rozumět, on zní tak hezky
čtu ti zprávy, protože jsem Country Mike
používám mikrofon jako Shazam šponovky
pokouším to vydržet zůstat čistý před nenávistí a zlostí
tak si uchovávám tichou mysl jako ticho noci
s kýmpak chcete ve světě bojovat?
měli bychom se sjednotit proti systému
homofobie není správná
jestli se učíš milovat, pak budeš milovat život
Ponoř se, ponoř se, potop se do hlubin společnosti
otevírej uši a opláchni si oči
jestli se učíš milovat, určitě potkáš překvapení
mohlo by být hezké, když jsi akční
Můžeš upravovat čísla, ale fakta jsou fakta
existuje tolik bilionářů, zatímco mnoho lidí má jen nouzi
tak před krachem se rozhodnete obrátit
tak pojďte lidi na večírku a rozdělte si svoje hromady
teď přejdu k jádru věci
tančete tanec Biz Mark a záhon zelí
snažíš se otočit klíčem, ale zlomil jsi přitom zámek
potají se hrabeš v mých souborech, abys urval nějaké rýmy
rád bych mluvil o dani z příjmu
já nechci pomáhat stavět bomby a to je fakt
došli nám peníze na zdravotnictví, v čem je potíž?
člověk tě zamknul bez klíče v zámku
Mike a Adam stojí za mnou
vy přinášíte mikrofony a my přineseme rap
zapni aparaturu a ozvuč svojí boudu
já nekouřím trávu a já nesnesu crack
Ponoř se, ponoř se, potop se do hlubin společnosti
otevírej uši a opláchni si oči
jestli se učíš milovat, určitě potkáš překvapení
mohlo by být hezké, když jsi akční
IN A WORLD GONE MAD (VE SVĚTĚ. KTERÝ SÁM PŘIŠEL O ROZUM)
Ve světě, který zešílel, je těžké správně přemýšlet
tolik násilí, nenávisti a zlé vůle
zabíjení pokračuje celé dny a noci
v příslušném čase bojujeme nenásilný boj
Zrcadla, kouřové clony a lži
já nepohrdám politiky, ale přímo jejich činy
ty a Saddam byste toho měli nechat nejdříve
zaprvé s kokainem a Courvoisier
ale ty stavíš víc bomb, čím tím víc si připadáš statečný
jak tvoje krize ve středním věku odhaluje válku
všechno chceš mít pod kontrolou
teď stavíš osu zla, rozšiřuješ kecy
v občanském zákoníku číslo 2080
politici jsou pochybní
tak se lidi chraňte, protože si o nich myslím, že hulí jen crack
nepochybuji, že to tak vypadá, když se tak chovají
Ve světě, který zešílel, je těžké správně přemýšlet
tolik násilí, nenávisti a zlé vůle
zabíjení pokračuje celé dny a noci
v příslušném čase bojujeme nenásilný boj
Nejdříve „válka na terorismus“ a teď válka na Irák
dosahujeme bodu, kdy se nemůžeme vrátit
zbavme se zbraní a zbavme se bomb
a zastavme společné příspěvky, na které se oni spoléhají
zaspím tvé projevy, až začnu chrápat
protože neponesu zbraně na ropnou válku
as-Salamu alajkum, wa alajkum as salam
mír pro Střední východ, mír pro Islám
nevykládejte si nás špatně, že milujeme Ameriku
není žádný důvod být hysterický
oni nám mažou med kolem pusy
nejsme oplatky, tohle nás to nebaví
Ve světě, který zešílel, je těžké správně přemýšlet
tolik násilí, nenávisti a zlé vůle
zabíjení pokračuje celé dny a noci
v příslušném čase bojujeme nenásilný boj
Kolik lidí musí být zabito,
aby se naplnily kapsy ropným rodinám?
Kolik ropných rodin bude zabito?
Ani jediná, tak jaký to dává význam?
Je čas razit cestu a snížit intenzitu
zbavte se zbraní hromadného ničení a nenávisti
říkám si, cože to provádí Bílý dům?
Ale ne! Říkám si, co to ksakru uvařili??!!!!???!!
já nejsem pro Bushe a nejsem pro Saddama
potřebujeme, aby ti hlupáci zůstali v klidu
George Bushi, ty vypadáš jako Zoolander
pokoušíš se vystupovat drsně před kamerou
copak já jedu na bláznivých práškách? Musíme to zastavit
dej ruce pryč z peněženky mojí babičky
tady potřebujeme zdravotnictví víc, než jít do války
myslíš si, že je to demokracie, za kterou bojujeme?
Ve světě, který zešílel, je těžké správně přemýšlet
tolik násilí, nenávisti a zlé vůle
zabíjení pokračuje celé dny a noci
v příslušném čase bojujeme nenásilný boj
„Cítili jsme, že bylo zapotřebí okomentovat situaci, do které se teď dostaly Spojené Státy. Válka v Iráku nevyřeší žádné naše problémy. Může přinést pouze smrt mnoha nevinným obětem a americkým jednotkám. Jestli skutečně usilujeme o bezpečnost, potřebujeme budovat přátelství a nepokoušet se tyranizovat zbytek světa.“
MCA
„Když jsme byli spolu, psali jsme písně a nahrávali, dostali jsme pocit, že by bylo nezodpovědné nevystoupit proti tomu, co se odehrává ve světě, zatímco události pokračují dál. Nedávalo nám smysl čekat s vydáním této písně do doby, než dokončíme komplet na albu To the 5 boroughs“.
Mike D
„Tato píseň není výpovědí proti Americe a pro Saddama. Je to výpověď proti neoprávněné válce.“
Ad-Rock
Beastie Boys – Paul's Boutique:: 01 To All the Girls 02 Shake Your Rump 03 Johnny Ryall 04 Eggman 05 High Plains Drifter 06 The Sounds of Science 07 3-Minute Rule 08 Hey Ladies 09 5-Piece Chicken Dinner 10 Looking Down the Barrell of a Gun 11 Car Thief 12 What Goes Around 13 Shadrach 14 Ask for Janice 15 B-Boy Boullabaisse: a 59 Chrystie Street b Get on the Mic c Stop that Train d A Year and A Day e Hello Brooklyn f Dropping Names g Lay it on Me h Mike on the Mic i A.W.O.L.
Trojice bílých „obludných trhačů“ udělala v roce 1986 svým debutem „Licensed to Ill“ díru do světa rapu. Bortilo pod náporem všemožná prvenství, od nejvyššího umístění mega-úspěšného singlu „Fight for Your Right (to Party)“ v hitparádách po dobu několika týdnů až po nejprodávanější rapové album 80-tých let. Obsahovalo spoustu tvrdých samplů kytar, mimo jiné i od AC/DC a Black Sabbath, neskutečně provokativní texty a vzbudilo velký rozruch. Nemálo lidí skupinu nesnášelo a považovalo ji za marketingový trik či rovnou ostudu rapu. Přesto si získali masu fanoušků a ti se časem začali shánět po novém albu, kterého se dočkali až za 3 roky. Od Beastie Boys každý očekával druhý příchod ve stylu „Licensed to Ill", jenže kluci překvapili a přišli s něčím úplně odlišným. A dobře udělali. Poté, co spory mezi Def Jamem a Beastie Boys začaly nabírat stále ostřejší ráz, odletěli do Los Angeles a usadili se u Capitol Records. Na západním pobřeží se posléze na jedné párty seznámili s teamem Dust Brothers, tihle zvukoví bráchové si kluky pozvali k sobě a pustili jim rodeo ze svých instrumentálek. „Celá ta přehršel hudby s tolika nabalenými vrstvami zněla fakt neuvěřitelně," zavzpomínal na setkání později MCA. Brzy nato byl na světě první singl „Shake Your Rump" a s ním i spolupráce s Dust Brothers na nahrávání alba číslo 2.
Deska, o které je řeč, se jmenuje „Paul's Boutique" a je pojmenovaná po jednom obchůdku v Brooklynu, který je taky vyfocený na obálce. Booklet obsahuje kompletní texty, ale pokud byste je chtěli sjíždět při poslechu, nemáte moc šancí. Zaprvé jsou na sebe naplácané jako jeden článek, takže najít slova ke konkrétnímu tracku je obtížné, zadruhé jsou psané miniaturním písmem a zatřetí rappeři občas jedou šíleně rychle. Album zní naprosto odlišně od „Licensed to Ill" a od ostatních alb Beastií se liší tím, že je kompletně hip-hopové (pominu-li jeden ze srandy přidaný skit v country hulákání). Metalové kytary vystřídaly lehčí a příjemnější funkové tóny z let 60-tých a 70-tých a melodické basové linky. K tomu se připojila všemožná piánka, zvonečky, elektrické efekty a obrovská škála přídavných zvuků. Na excelentní úrovni se drží produkce. Není to žádná primitivně poskládaná smyčka, ke které se občas přidá melodie na zvýraznění refrénu. Tohle je směsice dokonale sestavených zvuků, u níž je předem vyloučeno chvíli se nudit. Každý moment vykoukne nějaké pozdvižení, překvapení a k tomu vždy v pravý čas nastanou scratchované pasáže. Výjimečnost alba spočívá mimo jiné i v nezvyklé četnosti samplů, v jednom tracku se jich často skrývají desítky. O tom se můžete přesvědčit v „Hey Ladies", kde do vás ve 4 minutách stihne udělat paf James Brown, Afrika Bambaataa, Fab Five Freddy, Kurtis Blow a mraky dalších hlášek, vypůjčených od jiných jmen. Kdo ví, jak by celá deska zněla, kdyby se B-Boys nikdy s Dust Brothers nesetkali, protože původně plánovali tvorbu s několika různými producenty najednou.
Kdo zná Beastie Boys (tzn. 99 ze sta mladých zevlounů) ví, o co půjde. Vtipné texty, klukovské hlasy, zábavný přednes, časté střídání a překřikování rapperů. Výjimka potvrzující pravidlo je „3 Minute Rule", zajetá dnes populárním stylem „každej MC jednu sloku". Když jsem včera poslouchal Jurassic 5, říkal jsem si, že se od nich určitě inspirovali, protože rapujou dost příbuzným stylem, ale to říkám jen tak na okraj. Nejznámější kousek, co se tu nalézá, je bezpochyby veselá „Hey Ladies" a její téma je jasné už z názvu. Úvodní „To All the Girls" obsazuje zároveň i pozici outra a táhne se v ní pomalá kytarka, do níž B-Boys zdraví holky z celého světa. Jenže klidné tempo dlouho nevydrží a smršť bubnů načíná další pecku „Shake Your Rump", později předělanou do instrumentální skladby „33% God", která vyšla na singlu „Love American Style EP“. Co mě ovšem totálně drtí jsou prvotřídní hitovky „What Comes Around" a „Sounds of Science". Zatímco na té první mě baví dokonalý funky podklad, ke kterému se uprostřed připojí piánová melodie, druhá mě upoutala hlavně svým začátkem. Zprvu slyšíte tóny znějící jako z dětského piánka Casio a k nim se okamžitě přidávají všichni 3 MC's, zajíždějící současně text perfektně pasující do pohodového zvuku. V půlce se vše zastaví, zazní sampl KRS-One a naběhne zabijácká smršť, 2x rychlejší než v první polovičce tracku a energii do ní opět přilévají všichni 3 křiklouni zároveň. Krutý. Jako zajímavost zmíním, že v tomhle songu jsou smíchané 4 samply od Beatles. Zajímavý nápad je použit v „High Plains Drifter", kde se v refrénu překrývají 2 hlasy a vy nevíte, který máte poslouchat. „5 Piece Chicken Dinner" je název skitu parodujícího country ve formě půlminutového řvaní do zběsilého banja. Jako další singly z alba vyšly „Shadrach“ doplněná ženským úá úá vokálem a „Looking Down the Barrel of a Gun". Zrovna ta druhá je tu podle mě nejslabším místem, ale přesto obstojná. Závěrečná „B-Boy Bouillabaisse" trvá přes 12 minut a skrývá v sobě 9 kratších písniček. Nejznámější z nich je nejspíš óda na rodnou čtvrť „Hello Brooklyn" s famózním nájezdem „New York, New York it´s a hell of town, the Bronx is up and I´m Brooklyn down".
Co vám budu povídat, od jedničky do patnáctky je to mistrovské dílo, které často a rád poslouchám. Považuju tenhle opus za nejlepší výsledek, kterej za svou existenci „ohavní hoši" udělali. Ač je už přes 23 let k dostání na krámu, tak pro mě znamená stále jedno z nejlepších alb. Přestože je „Paul's Boutique" nářez, nebylo z pro mě nepochopitelných důvodů moc úspěšné komerčně v době svého vydání.
*
„Je mi smutno z toho, že zahradnické řemeslo vymírá. Odborníků s citem a pokorou k řemeslu je jako šafránu.“
ZAHRADY JAKO ZRCADLO SPOLEČNOSTI
Pochází ze staré tradiční zahradnické společnosti. Je k přírodě citlivý, mnohé o ní ví – rozumějí si. Zahradní architekt Ing. Zdeněk Sendler projektuje veřejnou i soukromou zeleň, radí, přednáší, a sbírá ocenění. A kritizuje nešetrné zásahy do společné krajiny. Prostě renomovaný a neotřelý odborník z Brna.
Vaše nejoblíbenější květina?
Je jich hodně, vyrůstal jsem v úžasných sklenících, z té doby je to eucharis grandiflora – líbenka noblesní. Tradiční bílá klasicistní květina, z níž se dělaly biedermeierovské svatební kytice. Měli jsme jich plný skleník, otec to s nimi uměl, vzpomínám na tu alchymii před květem! Mimochodem měla z ní svatební kytici anglická královna, stále mám líbenku v kategorii noblesních… V rodinných okrasných zahradách je to například kerria japonica. Tu měla babička na gruntu a máma jí neustále rozsazovala, nikdy nezapomněla připomenout: je krásná. Na volném prostranství mám rád kvetoucí louky s kopretinami, meze plné smolniček, okraje lesů s lupinami, suché stráně s diviznami. Mohl bych jmenovat ještě dlouho.
Jaký je trend v českých zahradách?
Netroufám si hovořit všeobecně o trendu, náš ateliér je založen na hodně osobním přístupu. Cílem je vytvořit prostory, které budou korespondovat s domem, okolím, budou psát vlastní příběhy, do kterých jsou zapojeni i majitelé. Máme snahu sjednotit v určité harmonii zahradní umění s přírodními prvky, někdy převažuje organizovanější architektura, jindy volnější pole působnosti v umu přírodní sukcese, je to opravdu individuálně měřeno.
Do kterého parku si s radostí sedáte?
Je jich hodně, ale některé jsou mírně privilegované. Jedu-li okolo Litomyšle, stavím se v Klášterní zahradě. Její realizace byla náročná a současně nezapomenutelná akce, která mi dala řadu osobních přátel. Udělat z pietního místa mezi kostely – z bývalých hřbitovů – prostor pro kochání se, který žije a má kouzlo, byla výzva!
Za tento projekt máte řadu ocenění i mezinárodní cenu ELCA Stavby se zelení – mimo jiné proto, že je prostor udržován.
Ač se ve městě střídají zastupitelé, přistupují k hotové veřejné zeleni citlivě a nemění její charakter. To je obrovská výhoda. Alespoň v Litomyšli! Běžné to ale není. Upřímně řečeno, řada věcí, jež jsme tam realizovali, by už nyní udělat nešla nebo jen obtížně… Dnešní byrokracie pošlapává mnoho dobrých nápadů, které mají nadčasovou vizi a jsou neotřelé.
Radnice skrblí a parky jsou finanční zátěž, což je v kontrastu s touhou zkrášlovat města, vsi…
Každou realizací parku nebo úpravou veřejného prostoru neděláte městu nutně starost. Velmi záleží na autorově odhadu situace a volbě návrhu. Ne vše drahé a technologicky náročné musí být exkluzivní. I zde platí, že méně je více. Jak dobře autor vše vyhodnotil, se dá odhadnout až po několika letech. Tvorba zeleně je složitý proces s mnoha různými vstupy – autor je jako trenér či dirigent – a výsledek musí pasovat kompletně, dlouhodobě. Významnou roli hraje i zadavatel: pokud je osvícený, je to radost.
Když…
…moment, ještě se vrátím ke svým oblíbeným rostlinám. Mám rád také stromy, i z kategorie obyčejných! V poslední době hlavně ovocné, klasické, běžné tradiční odrůdy.
Ovocné stromy však vyžadují péči a do parku moc ideální ani nebudou.
V tomto případě se používají ovocné sterilní odrůdy, krásně kvetou, ale neplodí, nebo mají plody zakrslé. Záleží opět na řadě faktorů, kdy lze ovocné plodící stromy použít a kdy jsou vystaveny provoznímu riziku. Dají se ale využít jako tradiční lemování cest. S pár kamarády si na Vysočině každoročně několik desítek ovocných stromů kolem vybraných cest zasadíme a snažíme se pak o ně starat.
Svého času se aleje kácely jako viníci dopravních nehod. Že v květu dělají radost, bylo fuk.
U nás jsou ve všem extrémy. Zákonům typu aleje pryč z krajiny kvůli bezpečnosti provozu, ta je prvořadá chybí pohled z druhé strany. Krajina má historickou strukturu, výraz, půvab a stromy do ní patří. Pokud se domluvíme, že nebudou přímo na krajnici, že mezi nimi bude jistá vzdálenost a v aleji bude platit nižší rychlost, nevidím problém. Ve Francii je nespočet vesnic, kde kvůli stromům autobusy x–krát couvají, aby projely, a nikdo se nepohoršuje. Naopak, všichni z přilehlých café–barů to sledují a řidičům tleskají. Je to věc výchovy a úcty ke krajině. Tu u nás nahradila nezřízená úcta k prachům. Ale vzniklo několik pěkných pořadů o alejích a stromech jako o tradičním doprovodu cest, tak uvidíme.
Alej se objevuje v řadě lidových písní, jsme ještě alejový národ?
Jsme. Byl to jistý barokní prvek v krajině. Myslím, že nejde o typicky český fenomén, ale je to práce Marie Terezie znatelná v Rakousku i Německu. Stromová alej a její zřetelná linie dá najevo, kde je v přírodě cesta, tedy stín. Další pozitivum je, že kvete a plodí.
Dělat zahradu soukromníkovi, když vám nechá zcela volnou ruku, je asi dost intimní věc.
Ano, znamená to vědět o něm či o ní hodně. Něco o životním rytmu, milenkách, dětech, psech, v jakém prostředí vyrůstal…
Řeknou všechno?
Když si padneme do oka a dohodneme se na spolupráci, časem ano. Chlap se pochlubí autem, babou, přizná, jaké se mu líbí barvy. Netahám to z něho, abych ho měl v hrsti, ale abych vymyslel zahradu, která jemu či rodině svědčí, kde se cítí fajn. Dělal jsem zahrady i řadě ekonomicky vlivných a silných lidí a myslím, že mnohým jsou zbytečně nasazovány „psí“ hlavy.
Beze jmen, není-liž pravda?
Pojí se s nimi úžasné příběhy, snažím si je pamatovat, aby mohly být součástí nějaké publikace, ale jména nepovažuji za nutná. Máme s investory stanovené hranice, navíc zahrada by jim měla skýtat jistou formu soukromí.
Jsou osvícení boháči na zahradě rozněžnění, působí jinak?
Je to různé. Většinou se chováním moc neliší od hráčů pokeru. Mnozí o zahradu projevují zájem, o zahradní architektuře si i něco nastudují a hlavně disponují penězi na dobré poradce! Relativně mladí mají ale často intenzivní pocit, že jim něco uteče, chtějí věcí dosáhnout rychle. A pak jsou ti, kteří touží mít za každou cenu něco okázalého, předhánějí se, aby to bylo lepší, než má „soused“. Na to jsou experti na Slovensku. Dotyčný v Německu nakoupí za 300 miliónů solitérní stromy a z těchto individualit vysází les. Všem se chlubí, že má půlmiliardovou zahradu, jenže ona je na nic. Jsou v ní nahňácané platany mající v průměru 15 metrů a 25 metrů výšky, ale nevyniknou. Bývají kotveny šestnácti způsoby a jsou jak na kapačkách. Noví ruští podnikatelé budou ještě větší pašáci! Budují si soukromé lednicko–valtické areály a do rezidence jim vezou kytky a stromy celé vlaky přes půlku planety.
Zahrada rychle vznikne, ale chybí jí život, zakořenění…
Umělá rychlost je na ní poznat. Osmdesátiletý strom najednou naimplantovaný do cizí země se pozná. Co s tím? Často rozhodují peníze, nikoli cit pro zeleň a výdrž čekat.
Do veřejné zeleně se vzrostlé stromy nežádají?
Obecně ne. Nedávno jsem řešil park v Brně a chtěl koupit čtyři vzrostlé kaštany jírovce za čtyři tam pokácené stoleté. Podotýkám – park a trávník byl určen pro volný pohyb, hry, rekreaci. Zastupitelé neměli problém s investicí 750 000 korun do jednoho hracího prvku, ale že jsme sem chtěli dát čtyři vzrostlé stromy po 40 000 korunách, to je zneklidnilo. Nikoho nebralo, že životnost hřiště je asi patnáct let, ale strom tu zůstane dalších sto. Chápete jejich úsudek?
Ne. Stejně jako mnohé zahrady u nových satelitů.
To bych snad ani nechtěl komentovat! Zahrady jsou jen jedním z článků SMUTNÉHO řetězce NULOVÉHO vkusu, nevzdělanosti, hlouposti a mnohdy arogance k prostředí. Jsou zrcadlem společnosti.
Mluví se o módě květnatých ploch.
Móda? Budiž, je o ně zájem, jsou krásné, ale málo žadatelů si předem uvědomí, že květnatá louka se vyvíjí dva tři roky, než začne plnit svoji funkci. Do té doby je tam hodně prázdno, do něhož se moc nemůže vstupovat. Už vzrostlá plocha se pak seká dvakrát v roce, je plná kopretin, zvonků, prostě louka, kde je pár stromů a dost. Věc pro trpělivé! Každopádně se mu odmění. Určitě mají svůj velký význam.
Trend je i bylinková zahrada?
Mít část zahrady upravenou jako bylinnou je časté. Nemusí jít o účelovou věc, tedy pro spotřebu, ale pro vůni a krásu. To je typický požadavek žen. Á propos, často mě platící manžel „dá na paškál“ své ženě, která je mým jednajícím partnerem. To je dost zajímavá kapitola naší práce.
Mnoho lidí se nadchne pro zahradu v cizině…
A chce ji sem! Zahrada à la Provence. Je běžné, že se lidé někde cítí dobře a touží kus krásna přemístit domů. K tomu lze říct, že naše lokalita není vhodná pro přenos všech rostlin a hlavně absentuje onen zásadní kontrast s okolím. Ne všude lze vybudovat uměle Provence, ne všude Japonsko. Můj názor? Harmonické je mít v jižních Čechách jihočeskou zahradu, na Vysočině vysočinskou, třeba s uměleckými díly, ale spíš místního mistra kameníka nebo řezbáře. Samozřejmě tam může být citlivě zasazená levandule, když jim vydrží… Mnozí pro takové nuance nemají cit a ten žel nejde moc naučit. Obsahuje v hojné míře IRACIONÁLNÍ prvky jako KRÁSNO, ÚTULNO, MYSTIČNO… Bez nich je to bída.
Navrhoval jste mystickou zahradu?
Prvoplánovitě ne. Jisté prvky mystiky má park, který jsem dělal v Brně, říká se mu Přírodní katedrála, a ten v pražských Dolních Břežanech.
Volnočasový v Břežanech má keltského ducha.
Kolem bývala keltská oppida, tak jsem pro realizaci zvolil kamenné kvádry, trámy, keltský kříž… Prostor má tři vodní plochy, dvě dětská hřiště, amfiteátr a skatepark, ale pořád se vyvíjí, nepadla tečka. Ta relaxační oáza vznikla u nového bytového komplexu (ve vesnici, která byla spíš chaoticky řešena). Dolní Břežany jsou pozitivní ukázkou toho, že to jde, což je zásluha osvícených a všeobecně vzdělaných radních! Mimochodem, park se vlastně budoval na navážce.
Dělají se v Česku parky na relax na lavičkách, na sport, hraní pro děti nebo na procházky kolem květin?
Za prvé, dělá se málo nových parků! Česko akutně postrádá šikuly pro parky! V sedmdesátých letech vznikla Severní Terasa v Ústí nad Labem, sem tam se uskutečnily dodělávky centrálních parků v Praze, toť vše. Parky se rekonstruují, obnovují! Architekt je vázán tím, v jakém je park prostředí, kdo tam chodí, jak je napojen na okolí, jaký je v něm provoz a na co tu je největší tlak. Kupodivu bývá na rozšíření parkovacích ploch, což má s parkem kromě základu ve slově lautr málo společného.
Projevují se při veřejných zakázkách konzervatismus, neochota?
Naprosto! Vezmu jen osvětlení. Víte, kolik typů světel má Paříž a kolik Praha? Argument, že firma, která osvětlení spravuje, má nakoupena jiná světla, než bychom chtěli využít my, je rána, co? Boj s natvrdlou byrokracií zabírá 75 procent mého času.
Kdy je zahrada kýč?
Najít hranici je těžké, je to subjektivní, ale lze vymezit mantinely profesními zásadami a zákony. Myslet si, že je něco kýč, můžete kdykoli.
Je rostlina, kterou dnes nikdo nechce?
Ikonou minulého režimu – zvláště jeho vrcholného období 50. let – byl stříbrný smrk nebo rudé karafiáty. O ně je výrazně menší zájem. I když občas vystrčí růžky pod pláštíkem „komunistické retro“.
Touha po super rostlině ve stylu: stop šípku, chci orchidej…
Lidé touží po tom, co není běžné, co je v jejich očích ušlechtilé. To je odvěká „posedlost“. Když šlechta jezdila ven, vozila domů cizí stromy, keře, květiny. Introdukce není úplně špatná, může krajinu obohatit – tedy pokud cizokrajná rostlina v našich podmínkách přežije. Samozřejmě záleží na místě a okolnostech. Teď chce řada lidí mrazuvzdorné palmy! Úsměvné, vidět ve Vyškově na zahradě palmy… Něco jiného je vychytaný palmový skleník v každém detailu u stylového domu. Ovšem ortodoxní návrat jen k domácím rostlinám je také špatně. Příroda znamená rovnováhu a harmonii, to platí i při výběru rostlin a jejich použití. Klidně může být v českém parku americký dub s domácími javory a lípami.
Zahrady a parky nejsou jen flóra. Je v nich voda drahý šperk potažmo drahý špás?
Voda nabízí různé formy použití a je důležitá. V soukromých zahradách je obsažena převážně ve formě různých koupacích bazénů, v poslední době i založených na přírodní bázi. V parcích a veřejném prostoru je typů použití více – od jednotlivých střiků, přes vodní plochy, bazény, počítačem regulované vodní či mlhové efekty případně skombinované se světlem. Důležitým faktorem je řeka a její zakomponování do života, zde máme proti světu velké rezervy.
Proč jste nezůstal „čistým“ zahradníkem?
Táta ovládal zahradní řemeslo na dvě stě procent! Vyrostl pod přísnou rukou prvorepublikových odborníků, poznal, co obnáší řehole, tovaryšský list dostal po sedmi letech! Hlavně měl v malíčku květiny a já díky němu rostl v rozkvetlých sklenících a učil jsem se poznávat obyčejné dary přírody. Myslel jsem, že budu klasický poctivý zahradník, ale nějak se vše posunulo, a tak se s kolegy v ateliéru živíme projektováním zahrad, parků a sem tam si dopřeju neobvyklou realizaci. Nicméně je mi smutno z toho, že zahradnické řemeslo vymírá. Odborníků s citem a pokorou k řemeslu je jako šafránu. Zahradnictví i zahradní umění patří k fenoménům VYSPĚLÉ společnosti a žalostný stav toho oboru u nás o mnohém vypovídá.
(Michaela Šmerglová, Květy 32/2012)
Dipl. Ing. Zdeněk Sendler (55)
Pracuje v Atelieru zahradní a krajinářské architektury v Brně. Za realizace i návrhy získal řadu mezinárodních ocenění. Výběr z jeho realizací: Denisovy sady v Brně, Klášterní zahrada v Litomyšli, zámecká zahrada v Jičíně, rehabilitace Valdštejnské zahrady, část petřínských zahrad a Park „Novomlýnská“ v Praze, nová podoba Jiráskových sadů v Litoměřicích a Park Boženy Němcové v Karviné. Je nadšený cyklista, zahradník, milovník krásna, a vůbec, duchovna.
V krátkosti: Ano? Ne?
Mrzel vás rozpad Československa?
Ano.
Zavedl byste na psí bojová plemena zbrojní průkaz?
Ne.
Budeme v roce 2017 platit eurem?
Ne.
Věříte v Boha?
Ano.
Jezdíte MHD?
Ano.
|