i. (řas)
ráno
polehlé přeslice řas
zpřesní se ranou světla
napřímí se
zmizí ze zorného
pole zoraného
zpřevraceného na rybí břicha
leklého ticha
slza probuzení
se vsákne;
mezi slepými dny
královna jednooká
je mrtva,
ať žije královna
noc...
ii. (oslavujeme)
noc bez noci,
oslovujeme, voláme: Noci!
Zvlčilí rychlými pohyby očí,
sami se ráno připoutáváme
řetězy.
Domov bez domova,
oslavujeme, voláme: Domove!!
iii. (nejspíš)
Hola, hola!
Sám král volá!
Jenom chvíli předstíráme,
že nedostupní,
bez signálu jsme a
nevinní a bez rozumu .
Víme, známe, nechceme.
Budem muset,
nejspíš, zase.
...ráno...
...slza probuzení...
...je mrtva...
|