TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 25.11. Kateřina

Všechny rubriky

		Próza

>		Próza

> Povídky

> Fejetony

> Úvahy

> Pohádky

> Životní příběhy

> Cestopisy, reportáže

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Už dost, prosím!
Autor: Mia... (Občasný) - publikováno 15.5.2013 (23:06:05)

	whispermoonlite (Občasný) - 25.5.2013 > Mia...> jak? - hmm, to se tak běžně dělá :DD - někam se jde, protože tě tam něco vede, trochu poslepu a po čichu, a pak do toho vrazíš, ani nevíš, že je to ono. - každý si hledá své způsoby, podle vlastního založení, myslím. - společným jmenovatelem by mohly být: neznámo, nevyšlapaná cesta, risk, trochu nebezpečí, nejistota, nezbytnost atp. - pro ten žádaný efekt, o němž píšeš v prvním komentáři. jak to bylo s Malým princem, nevím, ale troufám si tvrdit, že pro autora a jeho vnitřního čtenáře je kniha v určitém stádiu vzniku objevem, pro který musí otevírat oči a hledat pochopení. - na konci, když byla kniha dopsaná, mohl ji výborně chápat, i právě proto, že už byla dopsaná a nebylo na ní co měnit. - ale než k tomu konci, k té poslední úpravě textu došel, mohl se zmítat v nepochopení a říkat si: "probůh, co já to tady vlastně píšu?" :) nebo jiný příklad: lehal si Newton pod strom už s myšlenkou, že na něj spadne jablko a on objeví zákon gravitace? - kolikrát si tam lehl předtím a nic neobjevil? - takže trochu náhoda, trochu štěstí, ale i správně otevřené oči a myšlenky ve správnou chvíli.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli whispermoonlite
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + deset ?

Napsat autorovi (Občasný)