STRACH

Strach nás občas ovládá,
A někdy jeho nadvláda je velmi dlouhá,
Jindy zas stačí chvilka pouhá,
Cítíš se jako za mlada.

Jeho moc je nezměrná,
Je jako žena nevěrná, pevně tě drží ve svých spárech,
Ať přijde v šatech nebo v cárech,
Křivka je přímo úměrná.

Strach bych přirovnal k bouři,
Při níž i kočka oči mhouří, najednou přijde za čas zmizí.
Se sluncem již si nejsme cizí,
Na zemi zbyde plno louží.

Strach je jako dravá řeka,
Na sebe nedá dlouho čekat, vždycky tu bude s námi,
Bojím se paní, dámy,
Vždy je se čeho lekat.

Tma je jeho spojenec silný,
Nikdo z nás není neomylný, nikdo z nás není bez viny.
Není tu ani jediný,
Strach nám všem stejně píše dějiny.