Sčítání Žonglování s množinami vztahů je břemeno. Už po stehnech nestéká něha, jen měkce vystlané stěny tepou prázdnotou nekonečných křižovatek. Kde minulost objímá neurvalý sentiment, budoucnost nepozná slitování… Pokud jsi přece jen neomylný, setni hlavu býku pod ocelovým nebem. Až tupě půjde pozpátku staré sliby
oprášit, bojovat o vděk a uznání nevděčných, můžeme spolu začít sčítat konce. Bude to zbytečné, výsledkem nemůže být nic, co by mělo naději. Nechť poslední na chodbách zakryje zrcadla, aby neodrážela ten křik, co mezi stěnami zůstal uzamčený příliš
velkou bolestí. Zvuk naposledy zavřených dveří ponesu si v
srdci na dlouho. Vždyť okolnosti nám mohou už jedině
přitížit. Jak je to dávno, kdy to bylo jiné… Pomalu chuť i důvody být s tebou
zapomínám.
|