|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Už někdy zapomínám, co si mám pamatovat. K životu potřebuju čím dál víc papírů. Smrtka mi jde po krku a nemám se zač schovat; až teď jsem rád, že jsem se dal na víru.
Je to tak jednoduchý, to snad i křesťan chápe: nikomu neubližuj; svědomí čistý měj. Pořád ten stejnej flanďák, co za štěstím se sápe. Hřích? Neexistuje. Svět není ošklivej.
Mám pletky s náboženstvím (a míval jsem je vždycky); že jsem chtěl znát řešení? Tak prosím, tady je. Teď je mi jasný jedno - řeknu to poeticky: Bůh se mi vždycky chechtal.
A teď mě zabije.
|
|
|