TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Zas další den
Autor: Smutná blecha (Občasný) - publikováno 9.10.2013 (23:10:43)

Sartori (Občasný) - 13.10.2013 > Sorry za vsuvku jo..ale ta realita je, že za 100 let tu nebude ani ten pesimista a ani ten optimista. Možná ani Česká republika a za 1000 let možná ani lidstvo a pokud tomu tak bude, tak vesmíru to bude naprosto u zadku. Smysl života v nadčasové rovině se těžce přeceňuje - prostě tu jsme a účel si tvoříme teď a tady. Pokud chcete udělat svět lepším pro dnešek a nebo pro budoucnost, tak na tom pracujte. Pokud si chcete žít/ přežívat pouze svůj život, tak na to je tu taky nepřeberné množství způsobů a máte ještě štěstí, že žijete, kde žijete, ale plakat nad tím v jaké době/ realitě to žijeme, to neznamená být realista, to je pouze buď zbabělost a nebo druh rezignované lenosti zabudované v člověku na na úrovni kostní dřeně.. Co se týče básně - místy se zaleskne, ale netlačil bych s tím zoufalstvím tak na pilu. Ono je jedno pořekadlo, že jedna zpola oděná žena udělá více rozruchu než 1000 nahých.. myslím, že by to šlo napasovat i tu báseň. Když se pouze naznačí a náznaky se nechají krystalizovat v mysli čtenáře do tvarů rostlých právě pro jeho hlavu... etc.. Takže pro mě osobně přemíra výrazů/ obrazů jako " plíseň, déšť, bouře, vina, biče, slzy etc etc.." v souhrnu vyzní hluše.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Sartori
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)