Lakomý Tomín, když lakoval komín stříkací pistolí, ze střechy spad, ale komín dál stojí,
snad se to zhojí, Tomín se bojí, aby jeho život nezvad. Co naplat,
i pokrývač s holí musí makat, stejně tak polír,
a když tě střecha schodí jako žokeje koník, musíš se zvedat.
Tomín má závrať, po střechách chodí se slepeckou holí, nechce se koukat,
a tak ho vodí chromý pes, chlupatý poděs, co kočky rád honí,
kolesa zvoní, když sviští jeho vozík jako splašený valach.
To střechy svah dodal jeho stroji švunk, sebevrah, už moh být death punk,
pro dnešek padla, on ze střechy slez, drže se madla, smrtelný třes.