|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Kočí projel kolem bičem práskl
vzadu ona seděla tak schoulená
kol staletí slzy na krajíčku
vzpomínky plují jedna vyděšená.
Seděla s ním dávno už je tomu
v kočáru se něžně k němu tulíc
objímaná před světem ukrytá
polibek vtiskla křehce se choulíc.
On usmál se též stiskl ruku její
vše kolem náhle hvězdou prozářeno
kéž navždy chvíle krátká prodloužena
však tajně citu konec ohlášeno.
Vystoupili kočí bičem práskne
on otočí se šeptne tiše
víš má láska k tobě bledne hasne
odchází do vzpomínek říše.
A tak sedíc s pohledem strnulým
probere se náhle jde a neví kam
jen ty vzpomínky své zuby cení
zašeptá sny mé už vás nevolám.
|
|
|
