Jsem ten, kdo s chladným spánkem nočním

na křídlech noci přichází.

Když víčka k sobě za tmy klížíš,

kdo tvoje sníky obchází.

Jsem ten, kdo okvětí ti otrhá

a obléká Tě do polibků,

kdo tě do trávy peřin pokládá

a sny ukládá do zážitků.

Jsi ta, kdo svojí náručí

moje tělo ukrývá,

kdo horkými rty rozmrazí

moje srdce bez jména.

Jsi sladká tuně za svítání,

kam hlavu ukládám.

Jsi kráska jejíž pohlazení,

je víc než žádávám.

Jsme dvě slunce jež nejsou dvoje,

bránou úst ty spojíš nás.

To vše cítím, lásko moje.

To vše cítím, když mě líbáš.