Léto, kolem
osmé hodiny večerní.
Zvonek.
Prosimtě mohl by si sejít dolů? -
Olda je
úplně vožralej, leží, nehýbe se a výtah je rozbitej,
potřebujeme
ho odnést do postele.
Jo, už jdu.
Mezitím než
jsem sešel, stihnul Oldřich pomočit kamarádovi nohu.
Kurva von mě
pochcal!
Ty prase!? Slyšíš?!
Tak já tě nesu až od Boby, a ty mě za to pochčiješ!
Oldřich měl
rozbitou půlku obličeje a ve tváři blažený výraz.
Chytni ho za
ruce, my ho budeme držet za nohy.
Vynesli jsme
Oldřicha do čtvrtýho patra a hodili ho na postel.
Co to má
s obličejem? - Zakopl a spadl na roh lavičky.
Aha.
Oba jeho
kamarádi šli do koupelny, umyli si ruce od pomočených kalhot,
rozloučili
se a odešli.
Další den
ráno v kuchyni snídám a dívám se z okna, v tom přichází Oldřich
s nateklou tváří a povídá -
Ty vole, to
by mě zajímalo, jak dopadl ten druhej borec.
Usměju se a
pokračuju ve snídani.
|