i srdce neslyšíte tepat

nevržou desky ve schodech

lednička přestala si šeptat

už slyšet není ani

pes, co štěkal bez přestání

kohoutům někdo zkroutil krky

hodinám ručičky i ruky

počítač svítí bez šumu

nešplouchne kostka ledu

hozená do rumu

všechno popírá dnes vědu

myslivec sedíc na posedu

vystřelil a neví o tom

ani jelen, který lehl potom

za krví, která z něho stéká

jako rudá řeka

zakřičím ze všech sil

ale jsem komik v němém filmu

nepípne start, ale  ani cíl

zvukařskou dílnu

pánu Bohu někdo vybílil

točím se kolem sebe

hledám ptáky na obloze

pak dokonce i nebe

všechno vypadá tak stroze

bez zvuku jako by ani nebyl svět

někdo zlumil zvuk na očích

bojím se ke kytkám přivonět

co když není ani čich?

co když se ráno probudím

a nezapne se nic

a co když ještě jenom spím

zas zkusím zařvat z plných plic

křičím a chvěje se pavučina

ten zvuk ji lehce rozkmital

zařvu a vzduchem letí špína

slyším své ticho a řvu dál

bolí mě hrdlo, vím že sípu

už se chci vážně probudit

z tohoto   přešpatného vtipu

ticho neznamená klid

ticho je stres

neznámý les

hustý a pustý

neznámé zvíře

krčím se v díře

neslyším slzy

ticho mě děsí

samota mrzí

otvírám okno i dveře

a zvu na návštěvu

zpěv ptáků, pískot zvěře,

podávám ruku zpěvu, smíchu

a dokonce i řevu.

Co ztratíme, to nejvíc chybí

co nemáme,to se nám líbí

co máme, ani nevnímáme

co získáme, to někam dáme.

Nedělejme chyby!!!!!!!!!!!!