|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Šel těžce prašnou cestou,
dýchal okolní zelenou trávu
a klenbu modři nebe,
v hlavě mu tepala
bolest seku nepřátelskýho meče,
v srdci hnízdila
potupná porážka,
v mysli se přelévaly
kruté obrazy hrůz bitevního pole,
z těla čpěl vlastní pot
a z oděvu zaschlá krev.
Žádná kořist, žádná sláva,
vlekl se k domovu,
kde nikdo nečekal,
jen nepochopení a pohrdání okolí.
Marnost...
Kde jsi matko moje,
jež jsi mne zrodila ?
Přivineš mne ?
19. 1. Léta Páně 2003 |
|
|