Hájek
Praly se pražské paneláky
v bubnu byly s nebem nad Kladnem
a pustily barvu:
v bezedně šedém vichru
div že nemrzlo
a holost vládla
vší sídelní kaši
mezi satelitními holostavbami
Cizorodý prvek
snad v sládnoucích šípcích
jistě však mezi plechy v pohybu
s třemi vrstvami ponožek
s potem ve slupkách
stoupal jsem pláněmi
kamsi nad kraj hal
Kdo ví, zda neházel hrách
na stěnu Bůh
když kdysi dávno zařizoval
další zázraky
kde se kříží cesty v polích
místo posledního zastavení
hospoda, po jejíž střeše
snad leze se do nebe
milostí panny Marie
zpoza zdi naproti
Na kost ohlodaný dvorek
v kotcích psi s čínskými rysy
v hrubé boudě
s čínskými rysy hajzlíky:
sem misionáři
kázat nechodí
Nedat si tiché pivo
na posledním místě
široko daleko
kolem něhož
točí se mraky
byl by hřích
|