a) Musí být jedno, kým jsi. Stává se, že k sobě utíkám tvým směrem a nacházím ještě teplé stopy. Pij pomalou hnědou řeku s kousky zlata a slídy. Zalij mě do mléčného skla.

b) Nabízený úsměv sjíždí po šíji. Co když to nebudu umět? Kdo koho potřebuje víc a k čemu. Kdo neunese nervozitu. Těžké, nemotorné přátelství mezi poletujícími listy.