Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 22.11.
Cecílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Fotky z parteí
Autor: Sáša (Občasný) - publikováno 20.3.2003 (04:03:32)

Vždycky mě fascinovaly fotky lidí, kteří už nejsou mezi námi. Přemýšlím, jací asi byli, jaký měli život, jak jim teď je… Přijde mi, že na každé fotce se lidé koukají tak smutně, útrpně, matně, jakoby tušili, kde se jejich fotka bude vyjímat. Náměstí, spadané listí a holé černé stromy dokreslují tajemnou atmosféru, nálada jako stvořená pro smutný film. To všechno sleduje vývěsní tabule, kdesi zastrčená, chatrně udržovaná. Sklo je vymlácené, ale uvnitř se vyjímá zánovní parte. Na něm několik frází, seznam truchlících a… fotka. Vždycky černobílá. Nebožtík je zvláštně vážný. Vlastně, jakoby se koukal ze záhrobí, z dlouhé černé tmy, ze všeobjímajícího nekonečného ničeho. Vždycky to má nádech neštěstí, bezmoci a prázdnoty. Přemýšlím, jaké to je – nebýt. A přemýšlím nad tím tak urputně, až mi běhá mráz po zádech, je mi špatně a z temnot mě vytrhne zvlášť nepříjemný pocit. Jednou to určitě poznám, netěším se na to, ale myslet na to musím stále. Dokáži se minuty dívat na ty fotky, jsou zkrátka zvláštní, zvláštně přitažlivé. Děsí mě, že se možná jednou bude někdo dívat na mou fotku. A proto se teď na každé fotce tvářím o něco vážněji, trochu tajemněji a taky tak, jako bych věděl to, co ostatní netuší. Ať je jednou z čeho vybírat.



Poznámky k tomuto příspěvku
Sáša (Občasný) - 19.3.2003 > Ano, mám zájem o hlubší kritiku. Zase jsem to zapomněl zaškrtnout. Jo, a mám dotaz na všechny lingvisty, filology a jiné vzdělané lidi - jaké je množné číslo od slova "parte" druhého pádu? Nějak si tím názvem nejsem jistý a chyba už v nadpise... No, snad se někdo prokousal až sem.
<reagovat 
Felipe (Občasný) - 20.3.2003 > Nejsem filolog, Saso, ale ta parte bez tech parte.
Taky civim na fotky mrtvych cele hodiny... Na hlubsi kritiku je to prilis denikovy zaznam.
<reagovat 
 Sáša (Občasný) - 20.3.2003 > Filip Sklenar> Je mi jasné, že se z toho hlubší kritika nevyšťourá, spíš jsem měl na mysli ohlasy. Za ten tvůj děkuji! Mě se to parte zdálo takové divné...
<reagovat 
Lian (Občasný) - 20.3.2003 > Po literární stránce nic moc, souhlas s Filipem. Já na fotky cizích mrtvol nezírám.... A smrti se nebojím, není čeho....spíš umírání, bolesti......Kdybys sem k tomu vložil nějakou tu fotku, bylo by to efektní....
<reagovat 
 Sáša (Občasný) - 20.3.2003 > Lian> Já taky nezírám na fotky cizích mrtvol, na těch fotkách ty lidé ještě žili... Čímž se nechci hádat, děkuji za ohlas a to s tou fotkou je dobrý nápad.
<reagovat 
Igracek (Občasný) - 20.3.2003 > sem nikda parte s fotkou nevidel, a ze jich mam, po kamaradech z odboje  hůů
<reagovat 
 Sáša (Občasný) - 20.3.2003 > Igracek> Pro tu atmosféru, kterou jsem se snažil vystihnout, to musejí být cizí lidé, na které nemáme vzpomínky nic o nich nevíme. A můžeme si domýšlet...
<reagovat 
centaur (Občasný) - 20.3.2003 > nic moc, viz predchozi, na druhou stranu neverim Lian, ze se neboji smrti, kdyz nad ni takhle z nadhledu mladi uvazujes, tak mozna, ale podvedome se ji bojis, nebyti, "na hlubsi kritiku je to prilis denikovy zaznam" - bezezbytku souhlasim
<reagovat 
 Sáša (Občasný) - 20.3.2003 > centaur> Tou kritikou jsem myslel ohlasy, takhle jsem to napsal, páč jsem to zapomněl zaškrtnout, tak aby si to někdo nevyložil tak, že mě nezajímá, jak se to komu líbí... Nechtěl jsem psát nějakou hlubokou, těžkou úvahu, na druhou stranu netvrdím, že bych to zvládnul. Chtěl jsem lehčí formu. Děkuji za ohlas!
<reagovat 
 Lian (Občasný) - 21.3.2003 > centaur> Musím Ti opnovat. S mládím to nemá co dělat. (mezi náma, přijdu si nesmírně stará a moudrá:-))) Je to otázka náboženství, to Tě nenapadlo? Některý lidi se smrti nebojej, věří, že půjdou do nebe, já zase věřím na reinkarnace a tak, "vím" že smrt není, jen změna formy, odejde tělo, ne duše. Proto se nebojím, prostě nemám proč. Bojím se stáří, nemoci, porodu,:-) bolesti a samotného aktu umírání (snad to nebude bolet) ale smrti ne. Trvám na svém:-)) Můžem o tom někdy  pokecat.....
<reagovat 
barlach (Občasný) - 4.4.2003 > Viz centaur a Filip
<reagovat 
Quasimodo (Občasný) - 9.12.2003 >

    To, jak se mrtví tváří, asi nejlíp vystihuje nápis nad hřbitovem v nejmenovaném místě: "Kdo jste vy, byli jsme i my. Kdo jsme my, budete i vy". Patrně vědí to, co my ještě nevíme ....... a až to budeme vědět, nedokážeme to těm z druhé strany sdělit.

    Na smrt mám svůj názor, ale nerad bych ho zde publikoval, protože to  považuji za svou vlastní záležitost. Každopádně je to zajímavé téma a za úvahu stojí.


Body: 5
<reagovat 
 Sáša (Občasný) - 16.12.2003 > Quasimodo> No jo, ale to stejně ještě psali živí :) Každopádně děkuji za čas a pár řádek a bodíky!
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter