| jelen (Občasný) - 26.3.2003 > Hanele> Nemyslim, že je to jinak, než jsi popsala. Snažil jsem se popsat nějakou skutečnost, jejíž působení, je jistě velice individuální a k tomu popsat působení, na sebe, jako jedince, nejsem tabula rasa. Smrti se bojím, tedy pokud na ni myslím, což je velice zřídka (když podnikám něco rizikového), ale skrze výše popsané děje jsem ji pochopil, jako jeden z procesů a pochopil jsem život, jako neustálý koloběh. Na vlastní oči jsem se přesvědčil, že je vše na svém místě. Věci, o kterých jsem jen četl, se pro mne staly samozřejmostí, chci se vydat cestou k pokoře. Těžko může působit text, stejně jako být očitým svědkem. Měla to být inspirace, nebo snad manifest mého osobního převratu, snad záchytný bod, aby vnitřní harmonie, kterou cítím nebyla jen dočasným stavem. Snažim se nemyslet na zlý, udržet hlavu čistou, cítím ůlevu, jako kdybych se zbavil břemene. Sakra, mám rýmu, v hlavě husto a již píšu z cesty.
| |