Válka Roseových

Právník:

Byl to pár jak sen,

bez milování neminul den.

Potkali se na dražbě porcelánu,

nevěděli, jakou jim dá osud ránu.

Měli dvě skvělé děti,

a jak čas letí,

šel vzhůru Oliverův plat.

Lépe se jim žilo, bylo to znát.

Barbara objevuje dům snů,

Oliver pracuje mnoho dnů,

aby všechny závazky splatil,

kolikrát se domů pozdě vrátil.

Barbara zatím dům zařizuje,

nad každou věcí uvažuje.

Jednoho dne má zařízeno,

i vše mají splaceno.

Myslel jsem, že teď budou šťastně žít,

všechno co chtěli, mohli mít.

Při jedné schůzi však Oliver zkolaboval,

a svému životu jiný směr dal.

Barbaro, měl jsem zdravotní komplikaci,

lékaři se mnou měli chvíli práci.

Posílal jsem vzkazy po sestrách,

že tě u sebe chci, že mám strach.

Olivere, nepřišla jsem za tebou do nemocnice,

protože s tebou nechci žít více.

I myšlenka na tvůj skon,

obešla se bez úhon.

Barbaro, dal jsem ti celý svůj plat,

a ty se teď nechceš ke mně znát?

Z ničeho nic jsem pro tebe vzduch,

byla bys ráda, abych byl duch?

Olivere, žij si plný síly a zdráv,

jen se vzdej na dům práv.

Jestli to neuděláš,

tak můj hněv poznáš.

Barbaro, ani za milión let,

je pro mě celej můj svět.

Investoval jsem víc než dost,

budu jeho pán, ne host.

Olivere, děti odjíždí do letního tábora,

i služebná něco mimo město má.

Servítky si žádné neberu,

vykopu válečnou sekeru.

Barbaro, nebojím se tě, jsi jen slabá žena,

taková na mě nikdy nemá.

Nástrah nachystám, že ráda,

tomu domu ukážeš záda.

Olivere, to radši odejdi ty, dokud je čas,

než tě vezme ďas.

Dávám ti poslední varování,

pak s tebou nebudu mít slitování.

Právník:

Co se pak v domě dělo,

rychlý spád mělo.

Jen pro představu,

vnitřek byl jak po tornádu.

A ať to každý chápe,

předtím to bylo slabý kafe.

Oliver v sauně zavřený,

projímadlem pohoštění zkažený.

Tu hrůzu řeknu jenom jednou,

našli jsme je se služebnou.

S velkým lustrem zabil je pád,

drží se za ruce, jeden druhého měl rád.

námět podle knihy Warena Adlera

Válka Roseových