Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.10.
Státní svátek
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Kavkazský ovčák
Autor: Pavel1972 (Občasný) - publikováno 10.11.2016 (15:16:28)
On v první řadě stál, když Bohové dávali sílu,
vzdejte čest tomu přírody nádhernému dílu.
Sláva jeho stoupá až do oblak,
on výtvorem je Bohů, Kavkazský Volkodav.

Tesáky má strašné:
Já viděl ho s nimi přemáhat nejen lidi,
ale i šelmy, jiné psy a gamebred pity.

Já s jedním z nich žil a zamiloval se do něj pak,
on silný byl jako Nebeský drak.

A když se naše mysli v hustém lese spojily,
já myslel jak on, byť jenom na chvíli,
myšlenku jeho jedinou,
danou mu tou nejdivočejší přírodou:

"Jsme jenom my:
Zabijeme každého, kdo vstoupí mezi nás,
naše země je to, náš je nyní čas.
Z nepřátel našich nezůstane nic,
netroufnou si na nás nikdy víc."

("Zabijeme každého, kdo překážet nám bude nebo v cestě nějak stát,
či kdo bránit by nám chtěl, abych já tebe nebo ty mě měl stále rád.")

Krvavý hněv se nesl údolím,
a všichni prchali, jen já směl zůstat stát.
Já pánem byl totiž toho,
co životy druhých dokázal tak rychle brát.

Já jsem mocný KO, jsem Volkodav,
já rozsápu sám nepřátel lidských dav.
Přede mnou se země třese,
pověz, co umím, velký lese.

Hory velké, vítr hučí,
hustá srst chrání Vítěze.
Na horskou planinu vchází ten,
jež prasílu dávnou v sobě nese.

Kavkazské hory byly právě ty,
z kterých vzešel pravý král.
Stvořitel obrovskou sílu jemu dal,
aby, když jde do boje, nad každým vyhrál.

Pár očí se zablýskl ve tmě,
zasvítily bílé a mocné tesáky.
Pod nimi tepe srdce věrné,
kavkazan vyráží za kořistí do dálky.

Kavkazský ovčák, toť chlouba psího rodu,
on sílu v sobě má mastifa.
Nejvznešenějšího je horského rodu,
hbitost a instinkt vraha má od vlka.

Kdo rovná se tobě v boji,
jedničko psích i lidských zápasů,
tobě, jež ničeho se nebojí,
jež nelítostného má v sobě ducha děsu.

Chraň nás, lásko, rytíři divočiny urozený,
zažeň nepřátele pryč od nás,
buď nám do smrti věrný.

S tebou je život jako květ,
ty bezpečí jsi a nejlepší stráž,
tvá přítomnost hřeje jak v teplém čaji med,
kolem tvé hlavy tmavá svatozář.

Buď Bohem nám, bratrem, sestrou,
i když jen velkým a silným psem.
Veď loukami nás i lesy pod oblohou,
buď uskutečnivším se krásným snem.

Žij, Králi králů!
Nechť nikdy nezastaví se srdce tvého tep,
ať nikdy neuvadne tvé divokosti a síly
rudě rozvinutý květ.


Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + tři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter