|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Je brzy večer
a jde mi pára od úst
sníh bílý jako pivní pěna
zůstal ležet v tajných koutech města
jako když zapomeneš zhasnout
na křižovatce u soudu blikají majáky
jako na pobřeží
auto srazilo cyklistu
má zrezivělé prahy a vevnitř se ještě houpe stromeček z Číny
a policisté měří brzdné dráhy a lékař zapisuje hodinu smrti
u stánku na ryby se plní plastové pytle kapřími hlavami
a nůž skřípe po šupinách
jako když přejedeš polystyrenem po skle
nebo přerušíš ticho slovem
když není co říci
a lidé uvnitř supermarketu mi připadají jako cichlidy z Malawi v akváriu
které ještě nejsou objeveny
jak plují sem a tam a ozobávají všechny ty věci uvnitř
jako když nasypeš na hladinu krmení
a mají utrápené obličeje jako z barokních obrazů s mučedníky
městem chodí skauti a nabízejí betlémské světlo
které vidím hořet v cigaretách bezdomovců a dětech
i jindy než jen o Vánocích
a holub šedý tak, že jsem se ulekl zkouší křídla jako já košili v Time Outu
bolí mne v očích a štípe v krku
jak padá dolů všechen prach a dým
lidí a koksu
je inverze už kolikátý den a denní světlo je jako kdybys slunce zakryl černými kalhotkami
s krajkou vpředu
tak aby bylo vidět jen trochu, a zbytek si už musím jen představit
a tak si ho představuji hezky
jako kdyby o ženu šlo
a cítím zimu pod nehty a vůni horkého vína
a těším se, až mi přineseš parfém mrazu na svém kabátu
když mne necháš ho rozepnout
a zavřít oči
|
|
|
