Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 21.11.
Albert
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
48 hodin
Autor: Oplatka (Občasný) - publikováno 7.4.2003 (00:49:12)

48 hodin

  • Luboši, já opravdu nevím, co budu dělat!
  • Klid, miláčku, klid, všechno dobře dopadne, uvidíš!
  • Ty neznáš rodiče, oni mě zabijou!
  • Klid, Mariko, klid, uvidíš, že to spolu zvládneme!
  • Já mám strach! Já mám strach!
  • Z čeho prosím tě? Miluju tě...záleží mi na tobě...vezmu si tě...nebo myslíš, že bych tě moh´ nechat?
  • Luboši...ale naši mi to nedovolej´...vždyť ještě nemám ani maturitu!
  • Ale já už jsem přece dostudovanej! Postarám se o tebe, neboj...Hlavně už neplač, lásko moje!

--

  • Cože? Co nám to tady říkáš? Maminko, já snad špatně slyším!
  • To jsme si tě teda vychovali, jen co je pravda! Máme dceru děvku!
  • Mami...
  • Nic neříkej, káčo pitomá! Takhle si zkazit život!
  • To je z toho, že jsi jí moc dovolovala! A tohle ti z ní vyrostlo! Nechá se nabourat od nějakýho pitomce!
  • Já jak jsem ji vychovala? Celý dny jsi byl v práci, nikdy ses holce nevěnoval, nikdy ses s ní neučil, pak není divu, že z ní vyrostla coura!
  • Hned zejtra se nahlásíš u doktora, je ti to jasný? A platit si to budeš ze svýho!
  • Tati, ale Luboš slíbil, že si mě vezme!
  • Ten pitomec? Ten ať mi nechodí na oči! Rozflákám mu ciferník!
  • Co vůbec dělá? Vždyť by tě ani nedokázal uživit!
  • Vystudoval filosofii...
  • No prosím, pan filosof! Jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná. A bydlet byste jako měli kde?
  • Nevím, on bydlí s rodičema...Ale má mě rád!
  • Huso pitomá! Rád rád, za to si toho koupíš! Já bych tě...
  • Nemlať ji, to jsi měl dřív!
  • Nemáte mě rádi!
  • Kam utíkáš, ty krávo! A zkus si vrátit se s tím!

--

  • Karolíno, poraď mi, prosím tě! Já nevím, co dělat, nevím, kam jít! Můžu u tebe chvíli zůstat!
  • Do zejtřka klidně, než se Egon vrátí ze služebky... Potom už bychom se sem nevešli.
  • Já nevím, co dál...Luboš si mě chce vzít, ale já ani nevím, jestli ho mám opravdu ráda...
  • Jak to, že to nevíš? Jsi s ním už přece půl roku!
  • Ale když já nevím, jestli bych s ním mohla zůstat napořád, já vůbec nic nevím...
  • Jo Mariko, to sis měla rozmyslet dřív!
  • Ještě ty začínej! Stačej´ mi naši!
  • No tak nebreč! Vždyť by to mohlo bejt horší! Víš, jaký máme v nemocnici případy?
  • Ale já s tím musím něco udělat!
  • Nebul! Pojď, napijeme se, hned se ti uleví!

--

  • Slečno Slováčková, test měl pravdu, jste gravidní. Jak se rozhodnete? Necháte si dítě?
  • Já...nevím...
  • Bohužel jste přišla dost pozdě. Musíte se rozhodnout do tří dnů, déle už zákroky neprovádíme.
  • Do tří dnů, říkáte?
  • Ano...Znáte otce svého dítěte?
  • Samozřejmě! On si mě...on si mě chce vzít!
  • No vidíte...Osmnáct už vám bylo...Tak se rozhodněte a do tří dnů se když tak ozvěte!
  • Na shledanou.

--

  • Ne! To mi nemůžeš udělat! Slíbil jsem, že si tě vezmu!
  • Luboši, ale já nevím, jestli jsem na to dost stará...a potom, neměli bychom kde bydlet!
  • Já bych něco sehnal, když tak bych si půjčil, o to se nemusíš starat!
  • Luboši, ale naši...už by se mnou nepromluvili...a já chci studovat a vůbec...nemůžu si to nechat!
  • To ať tě ani nenapadne! Je to taky moje dítě! A já ti to nedovolím. Nesmíš mu nic udělat!
  • Luboši...
  • Nebo už tě nechci nikdy vidět, rozumíš?
  • Ale vždyť já...
  • Tút...tút...tút!

--

  • Mariko, mrzí mě to, ale asi už bys měla jít domů, Egon se za chvíli vrátí...Ty ležíš?...Co se to tu válí?...Stříkačka...Mariko, proboha, co je s tebou...probuď se, do háje!...

Haló, je tam záchranná služba?

Vaúúú...vaúúú...

 

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Lian (Občasný) - 7.4.2003 > Dobrý drámo....:-))..a co si to píchla???
Body: 3
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 7.4.2003 > ... možná, že jako rozhlasová hra by to bylo lepší... takhle mi to připadá... já nevim, vážně jen jako přepis rozhlasové hry
Body: 3
<reagovat 
balsiker (Občasný) - 7.4.2003 > No,myslím,že to bylo moc stručný.Chtělo to asi trochu víc rozvést.Takhle ten děj letět tak rychle,že tím trochu ztrácel na reálnosti.A o reálnost tu asi taky jde,ne?
Body: 3
<reagovat 
barlach (Občasný) - 7.4.2003 > Já myslím, že stručné to je, ale zachovává to jisté zákonitosti divadelní zkratky (dá-li se to tak nazvat).Potíž je v tom,že tam nečíhá nikde ani kousek překvapení a ten - především u rozhlasových her - hlavním prvkem.Abych pravdu řekl, režírovat bych to nechtěl, protože to není za co chytit, aby to diváka zaujalo a nebral to jako jednu z mnoha.Zajímavější by bylo, kdy by se na světě našel někdo, kdo jí to ultimatum (jakékoli) dávat nebude.Tím ale nemám na mysli HAPPY END, který by z toho udělal neuvěřitelnou slátaninu.Toˇˇt můj názor. Omlouvám se, jestli jsem to napsal moc ostře.
<reagovat 
Igracek (Občasný) - 7.4.2003 >

nejlepší je konec:                   Vaúúú...vaúúú...                       - abych nekrivdil, ....Stříkačka... to je taky dobrý,

 jo, holka, ale na parodii to nestačí


Body: 1
<reagovat 
Přeslička (Občasný) - 7.4.2003 > zda se mi to prilis schematicky a ohrany, jako bych to cetla uz mockrat...
Body: 1
<reagovat 
DeadKennedys (Občasný) - 7.4.2003 > Eeeeee ... tak to pardón, větší nudu jsem nečetl už pár let ... ovšem, takhle zapůsobit je sým způsobem taky umění.
<reagovat 
Rawen (Občasný) - 7.4.2003 > Jsi strašná pesimistka... Připadá mi to neautentické...
Body: 1
<reagovat 
Yukel (Občasný) - 7.4.2003 > Upřímně by mne zajímalo, jaký si tento literární fragment osobuje význam. Má to být cosi na způsob osobní zpovědi či lkaní na krutý svět vůkol? Nebo parodie (viz Igráček a Vaúú Vaúú)? Vzhledem k tomu, že ambice totemovských autorů se různí, rád bych si udělal obrázek, věnovala-li by mi autorka pár řádek na vysvětlenou. Nechce-li však své dílo komentovat, musím říci, že samo za sebe na mne promlouvá poněkud nejasně.
<reagovat 
DeadKennedys (Občasný) - 8.4.2003 > Nechtěl bych chodit na ten seminář.
<reagovat 
Oplatka (Občasný) - 8.4.2003 > DK: Vzhledem k tomu, že Tě osobně znám, tak mě od Tebe hned tak něco nerozhodí.
<reagovat 
DeadKennedys (Občasný) - 8.4.2003 >

Oplatka :Vždyť jsi mě viděla jednou na 5 minut před 2 roky :o)))

Hele, promítá se tohle nějak do tvého hodnocení na škole ? A co ti na to pan profesor řekl ?


<reagovat 
Oplatka (Občasný) - 8.4.2003 > Pokusím se něco ke své povídce napsat. Úvodem se omlouvám za tečky, jimiž jsou promluvy uvozovány - byly tam původně pomlčky, ale při vkládání se nějak samovolně změnily. Nevím, jak tomu zabránit.
Zadání povídky znělo Poslední volba. Vybrala jsem si formu, kterou už jsem si dříve vyzkoušela - rozhovor bez uvozovacích vět. Z toho tedy vycházejí i výrazy jako Vaúúú. (Pravda je, že jsem přemýšlela, zda jej tam vůbec dát.) O parodii se v žádném případě nejedná, tu máme za úkol až tento týden. Pokud ji v tom autor Igráček vidí, pak ať mi klidně dá pětku. V tom případě jsme se totiž 100procentně minuli. Pokud se týká formy, myslím (soudíc podle mých spolužáků a profesora ze semináře, abyste nemysleli, že se chválím sama), že jsem se s ní vyrovnala vcelku dobře.
Pokud jde o obsah, chtěla jsem ukázat situaci člověka, kterému nikdo není ochoten pomoci, který ví, že ať udělá cokoli, bude to špatně, a který nakonec nevidí jiné východisko než odchod ze života. Nevím, nakolik zde můžeme mluvit o autenticitě, nezažila jsem to, co hlavní hrdinka, ale situaci, kdy mi sebevražda připadala jako jediné možné řešení, znám. (Byť se toho na mne sesypalo mnohem méně než na Mariku). Připouštím, že výchozí situace - rodiče vyhazují dospívající dceru z domu, protože je těhotná - není nijak výjimečná a člověk se s ní už zřejmě setkal ve více dílech. Určitý rozdíl spatřuji v tom, že partner je nejen ochoten vzít na sebe všechny závazky, ale hrdinku k rozhodnutí nutí - stejným způsobem, byť v opačném směru, než její rodiče. "Přítelkyně" jí také není schopna nijak pomoci, je schopna ji víceméně vyhodit na dlažbu. Nicméně podstatné mi na mém příspěvku připadá, že partner ji, přestože jí slibuje zajištěnou budoucnost, vlastně jen vhání do další slepé uličky. Důležitá je tu myslím také skutečnost, že dívka se cítí příliš mladá a nezralá pro zásadní životní rozhodnutí, které ale musí udělat, nikdo ho za ni neudělá. (Tady lze najít určitou autobiografičnost.)
S tím, že dílo by se dalo více rozpracovat a prodloužit, souhlasím.
Budu ráda, když budeme pokračovat v diskusi. Zdravím vás.
<reagovat 
 Yukel (Občasný) - 8.4.2003 > Oplatka> Co se formy týče, dialog není až tak zásadní inovací, proto si nejsem jist, co je na něm ku chválení. Ovšem samozřejmě nic k haně.
Užitý jazyk (Klid miláčku, Nemáte mě rádi, Takhle si zkazit život) může snad připomínat skutečné promluvy, ovšem jde po povrchu, nic nevypovídá o postavách.
To sice může být záměr (neindividualizovaná postava = "takhle to chodí v mnoha případech"), ovšem potom by měl být alespoň poutavý, originální, hluboký či jiný zajímavý - obsah. Ten však v plytkosti úspěšně konkuruje zvolenému jazyku - jeden kluk zbouchnul jednu holku, ta si neví rady a nikdo jí nepomůže. A co s tím, prosím pěkně? Nemějte mne za cynika, leč chtěli jsme se bavit o literatuře, či alespoň o literárních pokusech.
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 9.4.2003 > ach jo, ty povídky na zadání...
<reagovat 
Oplatka (Občasný) - 9.4.2003 > Možná, že pro Tebe je povídka, kde se vše musí vyjádřit v rozhovoru, jednoduchá, mně, alespoň na první pokus, snadná nepřišla, pořád jsem měla snahu dávat tam uvozovací věty. Nemluvím přímo o inovaci, ale o formě, která je určitou výzvou - alespoň pro řadu lidí, pokud mohu soudit.
Pokud se Ti děj nelíbí, tak s tím toho asi moc udělat nemohu. Mně přišlo, že by to někoho, kdo se umí vcítit do člověka, který je zahnán do kouta, mohlo oslovit.

<reagovat 
 Yukel (Občasný) - 9.4.2003 > Oplatka> Mluvíš o ději, polož si tedy otázku: Děje se v tvé povídce něco? Myslím že jde o modelovou situaci, která není nijak rozvinutá, ačkoli si o to přímo žádá.
I kdyby však příběh-nepříběh zůstal týž, dá se něco dělat s již popsanou plytkostí a plochostí postav a dialogů. Jaký je podle tebe rozměr postavy otce, chlapce nebo i dívky? Cos o nich čtenáři řekla?
To nejsou řečnické otázky, jestli se o tomto pokusu máme bavit, hurá do toho.
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 9.4.2003 >

mám pocit, že jsem narazila na "zadání" téhle povídky, nebo alespoń pár podobných, co jsi tu zveřejnila (Ty studuješ žurnalistiku?) Tam totiž součástí semináře bylo i veřejné předčítání a následný rozbor díla...

 

 


<reagovat 
albireo (Občasný) - 27.5.2003 > Já bych nebyl tolik kritický, jako řada jiných, kdo reagovali. Dost se mi to líbí, i když je trochu málo nápadité. Tak za dvě.
Body: 3
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter