"((

Jablíčka, hruštičky a ..ad  ..vyživovací povinnost .

..

Jé, podívej , hafáčku, jaká se tu povalují roztomile šišatá jablíčka !

To jsou ale hruštičky, zlatíčko.

Hm. ..Já chci také ochutnat tu hruštičku, setřeseš mi nějakou dolů ?.

- ..Hm, jsou ..moc vysoko - tak j á si místo hruštičky dám džus.

-Ne, raději ti nějaké ty hruštičky snesu dolů. V džusu ti už téměř úplně chybí snad to nejpodstatnější, ta energie, která je drží při životě, a kterou si z čerstvého ovoce podle plánu bereme i my, zlatíčko.

-Já mám ovšem daleko větší chuť na živou hruštičku, než na džus - chtěla jsem ho kvůli tobě, abych tě ušetřila námahy.

-Vidíš, a právě tento tvůj důvod zajistil by ti u toho již neživého džusu ..stejnou prospěšnost pro tělo i ducha jako pro jiného v odlišné situaci .. třeba jen a právě ta živá hruštička.. . ALE platilo to JEN DO TÉ CHVÍLE, NEŽ jsi mi o tom, žes to takhle myslela,   řekla, taková jsou u toho pravidla.. :).

Potom totiž ..ta ..vyživovací povinnost (( ...))   vůči Tobě   v tomto případě  přešla na mně :).

Nepřešla by ovšem v tom případě, pokud by jsi to nemyslela upřímně -to s tím džusem, ..., nebo i tehdy,  pokud by jsi to myslela upřímně s tím džusem, ale potom to  řekla s tím úmyslem , abych ti tu hruštičku přeci jen snesl, i když jsi to předtím  ..vážně  odmítla.. :).

A je zde, ..samozř.,  ještě možnost, že se já té ..povinnosti ..snést ti dolů hruštičku ..dobrovolně neujmu.. . Ale tím bych    uškodil naší rodině, ..., a potažmo i sobě , moje zlato.. .

))."