|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Velké je as umění
seb' dát náhlé zatmění
svíčku sfouknout křesat city
z podzemí se drápat já ty.
Přitom malý strach zažíti
vzhůru vše již nasedá
závrať se mnou prudce točí
tělo třasem usedá.
Třas malý to jsou mé hříchy
velký srdce moje jest
tu se samo rozburácí
dobru lásce na počest.
Hřích ten sedí tiše v koutě
občas bleskem promrkne
k srdci hledí s beznadějí
naděj' náhle prohlédne.
Rozdá ona s přidáváním
každý bere uschová
nehledí na množství počty
v srdci svém ji uchová.
|
|
|
