Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 19.4.
Rostislav
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Návrat
Autor: Miroslav Václavek (Občasný) - publikováno 16.5.2018 (12:19:43)
Jak kámen mne držíš právě ve své dlani
i jak malé dítě či jak stéblo trávy
a z ostří tě její řeže milování
až do první krve až pod kůži lávy.

Z hvězd máš spadlé tělo z jisker svoje oči
paže jako břehy, kterým bývám moře
a písek máš na dně, když den dovnitř vkročí
aby z hlubin samých nebylo mé hoře.

Pak se stínem stanu odložím své tělo
na chvíli se dotknu chvíle mojí smrti
a vteřinu předtím než hodinu celou
odbijí na věži se čas se mnou vrátí.

A ty jak rozoraná pluhem těla mého
v brázdy horké hlíny obrácené vzhůru
jako v poli zjara není v tobě zlého
hledám k svojí duši přivázanou šňůru.


Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter