:) MILÁČEK NÁRODA? SILÁČEK Z MARODA, JAK SE KASÁ BLANCA V R.O.H.U.
MAROKA... VZPOMEŇTE I LUĎKA MAROLDA, VČERA BY SLAVIL SVÁTEK
François Villon vybičoval Závěť, Karel IV. jako preVít Nejedlý žrádélko pro
havěť
bořitelé mýtů neuvažují o teamu, Paľo Habera
z Teamu katedrálu málo vystavět
na plánku blueprint se culí, Sarajevo sedm
kulí, dvanáctý duben kedluben nezahuben
hubeňourek z třináctého dubna Brigita není
dieta, pieta Miloše Formana ne Evita
revitalizace instituce kravína u frašky od
vína a viněta flašky neobkreslená Alšem Mikolášem
jen s památkářem mohu zavděk vzít aprílovým
novým lokálem, s portálem
bez palem, s paletou staletou, s perfektním
výročím Miroslava Horníčka
fascinoval ho génius i příměr Maxe
Švabinského s Alšem, ovšem, ne u koníčka
potkáš kominíčka, ne U Ježíška Tylův přenos
Krylův, jen piánka Ryánka Hollwega & nirvánka bez ega
a Vladimír Remek jak Podlaha Přemek receptem
vymyslí přemet i přelet nad pointou bacha, achtung baby, slabá aviatika se jako
krůta krutá vyleká…
Zeptali jsme se za vás třetího apríla 1963 ve Svobodném Slově v nesvobodné
zemi před 55 lety:
INTERVIEW S DVOJJEDINÝM
„Kdo je to vlastně onen »Neprakta«, který k vám – i do
jiných šaskopisů časopisů – kreslí ty vtipné kresbičky?“ – zněla otázka čtenáře
Jánoše Skřivana z Příbrami, české khaki verze od Jánošíka. A tak jsme
k jejímu zodpovězení pozvali »onoho Nepraktu« na pokec do redakce.
PROČ jste přišli hned ve dvojím vydání?
My jsme Neprakta, vlastně dvě jeho půlky.
Čili Nepraktové.
Ne, jeden – dvojjediný.
Tedy se jeden jmenuje Ne a druhý Prakta. Nebo Neprak a Ta?
Nic takového. Jeden se jmenujeme Jiří Winter
a druhý Béďa Kopečný. Dohromady Neprakta.
A jak jste se k sobě vlastně dostali?
Seznámil nás už ve studentském věku společný
zájem, stejná de facto záliba: starožitnosti a orientální památky…
Pěkný koníček. Jaký je poslední přínos do vašich sbírek?
Ne koníček, nýbrž ještěrka. Jelikož sami
nemáme příležitost cestovat po dálavách, jsme odkázáni na dary. Posledním byla
novoroční blahopřání, krabička s nápisem „P.F. 1963“. Uvnitř byla živá
ještěrka z Libanonu.
Co s ní?
Nu – nezbylo než koupit terárium a shánět
moučné červy. Protože nejsou, bylo nutno založit vlastní chov, abychom udrželi
vzácný dar při životě.
Tak to je, když někdo sbírá kuriosity!
Ale kuriosity nám pomáhají i v práci. Pomohly
nám seznámit se s historií neandrtálců, lidí empírových i secesních,
rytířů atd. Nyní tyto znalosti uplatňujeme v kreslených vtipech.
Jak jste se k nim dostali?
Vždycky nás lákaly noviny, jejich rychlost,
aktuálnost, improvizovanost. V roce 1948 jsme nakreslili první fór:
velitele zásahové jednotky požárníků, který z žebříku zalévá své milence
květiny v okně čtvrtého podlaží hasičskou stříkačkou. Vtip tehdy
uveřejnilo Svobodné slovo a pak už se naše kresby objevily v Dikobrazu,
tvořily ilustrace knih a vlastních publikací a byly s úspěchem ukazovány
na více než 50 výstavách a dostaly se i na televizní obrazovku.
Jak se vlastně ve dvou kreslí?
Nezlobte se – to je naše výrobní tajemství.
Jste stále pohromadě, abyste mohli pracovat?
Ani ne. Někdy se spojíme i telefonem, pokud
funguje. Jeden bez druhého neuděláme ani krok. Vlastně – ani čáru.
A kolik už jste nakreslili vtipů?
To vám můžeme povědět přesně. Všechny je
totiž číslujeme. Uveřejněných jsme dosud měli přes 5500. Nakreslili jsme jich
však dvakrát tolik.
Jste tedy jubilanti komedianti – vždyť to je kulaté číslo! Slavíte
svá výročí?
Ani ne. V tom množství to nepozorovaně
uniká. Příležitosti zůstávají nevyužity.
Jak jste nepraktičtí!
Snad. Odtud asi pramení náš společný
pseudonym…
A tak jsme se s oběma půlkami Neprakty rozloučili naším i
vaším jménem gratulací k jejich jubileu a s přáním, aby nám všem i
nadále připravovali svými kreslenými prima nápady hodně prima příjemných chvil.
Máte-li opět jiná přání, napište nám. Zeptáme se na ně za vás!
|