|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Ticho je na nebi a v květech zvoní
odbíjí srdce mé vteřiny též
a rosa na ostří trav slzy roní
ve stopách, kterými naproti jdeš.
A přitom zdáš se mi ještě tu noc
teprve přišel mne obejmout sen
ve tmě jež černá je tak jako hrob
dokud tě světlo mé nevzbudí v den.
Na špičce tančí list a hraje podzimem
již ptáci nahoře slétli se v pruh
a já se dívám, že tvář šedne ozimem
čas spěchá uzavřít jen další kruh.
Jak strážce zrcadel dívám se na sebe
pohled ten jak kámen do hloubky padá
až tam kde končí zem a hoří nebem
toužím tě políbit uštknutím hada.
|
|
|