|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Rozlil se malíři po nebi karmín
z palety ukáplo zlatavých hvězd
a tolik barev je v obrazech na zdi
že se snad nedají v té chvíli snést.
Hoří v nich uhlíky stínů a slunce
pavučin stříbrné záblesky nám
kreseb jak otisků tepu na strunce
a pokoj černý je ze tmy ten rám.
A my jak sousoší ztrácíme tvář
vlasy tvé vlní se prameny hadů
a jazyk v ústech tich vydává zář
teď čas nás objímá rukama chladu.
Nedám mu ze sebe dne ani vteřinu
nasypu do tebe zrnka má písku
a až noc odbije poslední hodinu
otoč jen hodiny jak čistou misku.
|
|
|
