|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Tak jako stín, který leží a padá
k tvým nohám poklekám, jen abych vstal
a čas nám drobné snů vteřiny střádá
halíře žebrákům na milodar.
Zhasly již hvězdy a neony též
město se probouzí, jak ten kdo spal
a naše těla jak pravda a lež
nahá jsou v okamžik jediný dál.
To sněhy postelí napadly do rána
závěje doteků a krásných tání
leží zde jak zima jednoho pána
a vločky tichounké tajemné paní.
Vstanu dnes první a uvařím čaj
potěším úsměvem tvou milou tvář
a citron s cukrem snad chutná jak ráj
a vůni smutků máš ve vlasech zář.
|
|
|