Jsem student a užívám si svého života, jenže mám pocit, že mi nějak rychle utíká. Utíká, protože na nic nemám čas, trávím dny v kvapu, po pondělku je zase pondělí, samozřejmě to, kdy jsem měl něco odevzdat. A ostatní nic nevidí. Trochu směšná je tak představa, že bych se měl ve čtvrtém ročníku gymnázia učit i všechny ty fyziky, biologie a chemie, které stejně v životě potřebovat nebudu, leda bych se někdy ocitl kdesi v horkém křesle. Na hlavu mi již klepe Damoklův meč v podobě maturity a většina profesorů si stále myslí, že jejich předmět je ten nejdůležitější, k tomu mě každý nabádá ke klidu, to abych si své rozhodnutí o životě hezky a pomalu rozmyslel. K tomu všemu už stačí jen několik úřadů, které si všimly, že mají další oběť na hraní. Tonu ve frontách, každý den dostává přívlastek “perný” a ráno si ťukám na čelo, co jsem to zase měl udělat, jsem ještě tak trošku sklerotik. A po tom všem blázinci jsem konečně doma, kde však dostávám jeden úkol lepší než druhý, to protože jsem se celý den flákal ve škole…

  O co mi jde? Abych v tom dal o sobě vědět a tak trochu se přimluvil za nás, nezodpovědné studenty.