|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Máš v očích jedno z jar v mém srdci taje sníh
a z mlhy je má krev a svět ještě sní sen
a nemilovat teď když piješ z žízní mých
by bylo jako spát když venku vstává den.
A ticho takové je, že zpívají jej ptáci
ozvěnou svých paží nás právě objímá
a přitom se z dálek teprve se vrací
křídel šelest tání bílá vteřina.
A na kraji větví váhá čistá voda
zda se v kapku změní, zda na chvíli zas
mezi světy modré beztíží svou padat
jako ryba, které rybář láme vaz.
My svá těla z dálek k sobě navracíme
blíže si již nikdy nemůžeme být
hoříš jako svíce steskem zapálené
a probouzíš z temnot svým světlem celý byt.
|
|
|
