Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 7.8.
Lada
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
V Šumperku
Autor: Miroslav Václavek (Stálý) - publikováno 18.6. (07:30:19)
Již začal jsem opět věřit v hvězdy
to soumrak přilétal v šedivých holubech
uvnitř města jsem čekal, až světlo propustí to neviditelné ze žaláře
a ženy v bílém, že i slepý by spatřil anděly
plácaly své nezvedené děti
ale jen tak, aby to nebolelo
a pak přišel čas
malý chlapec skákal před vitrínou se zmrzlinou
aby spatřil
šmoulí, mangovou, čokoládovou, jahodovou, vanilkovou i pistáciovou
a ten velký, který jej držel za ruku zase nalezl výstřih mladé zmrzlinářky
která nabírala kopečky a dobře věděla, že ji chlapi svlékají pohledy
a ženy též
měla oči obtažené sienou, cinobr rumělkou a černozemí, na rtech nakreslené plátky divoké růže a ruce takové, že do jejích dlaní byste vložili osud světa
nejen své tělo
a pak došlo pivo
a slunce přestalo zapadat
než zpocený číšník vykutálel ze sklepa orosený sud
jako brzy ráno, když se ocitneš v lukách a na stéblech trávy jsou světy vody
a sledován zlobnými pohledy štamgastů jej probodl pípou
jako Longinus Ježíše na kříži
a všechno se zase rozeběhlo
ručičky hodinek se odlepily od ciferníku
dvě slečny s brčky v ústech si udělaly selfíčko
kluk s holkou si strčili jazyky do úst a pokračovali hloub, až na konec sama sebe
bylo to poprvé
a naposledy
neboť to bylo věčné
pes u nohou hostů zahradní restaurace si olizoval koule, takže to vypadalo jako scéna z béčkového pornofilmu
ale chlapi to mají prostě rádi
a mouchy byly otravné jako jindy
to všechno se stalo během jedné vteřiny
vteřiny, která se otevírá, když v Šumperku sedmnáctého června přesně v devatenáct dvacet pět a jedna milisekunda
padne císařův stín na dlažbu přesně tam
kde se dotýkají kameny vylomené z vychladlého těla Země
se stolpersteiny se jmény šumperských Židů a názvy jako Osvětim či Treblinka
a odráží se do tváří a my si nasazujeme sluneční a jiné brýle
a tváříme se
že jsme



Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter