Když je člověk dítě, vlastně dítětem je do konce života, jen celý život pátrá po tom, čím nebo kým je! A jaká je nejdelší cesta? Od narození do smrti! Učí se vše, co v budoucnu pro život bude potřebovat. Když má talent a možnost, vystuduje obor, který ho nebude jen živit, ale hlavně splní touhu, o který snil, když byl malej človíček, protože vědět a poznávat je pro něj štěstí a hnací motor! Možná ho to neuživí, ale to není to hlavní! Rozvíjet se a žít tak, jak si vysnil a přál! Důchod pro něj jsou jen slova o něčem, co nikdy nezrealizuje! Zvlášť když je obklopený stejně myslícíma lidma, kterým se často říká BLÁZNI, ale oni to nevnímají, je jim spolu fajn a tvoří něco, co pro všechny má smysl a hodnotu! No, a jednou je z nádhernýho kolektivu vynesou v „penále“!

A najednou přijde chvíle, kdy začnou ubejvat ty, s kterýma nebyli jen kolegové, ale kámošky a kámoši, a i když na důchod pořád nepomýšlí, tak si uvědomí, že nastala doba, který se říká stáří a ztráty budou častý a někdy hodně bolestivý! Telefonní čísla z mobilů se budou mazat víc a častějc, až člověk zjistí, že už nemá komu zavolat! To je průser, kterej bolí a moc! Ze všech se stanou důchodci, když se toho dožijou!  Dlouho si každej myslí, že jeho se to netýká, to je jen pro ty, co v důchodu jsou! Ale to je omyl! Týká se to nás všech, ať prožili život hodnotně a šťastně, nebo ho jen přežívali a do poslední chvíle doufali, že není pozdě na to zažít něco krásnýho a s tím opustit Svět a přestěhovat se jinam, někam, kde budou ty, co milovali, nebude násilí, nenávist apod.

Nebudou děsit lidi koronavirem, terorem a jinejma hororama, který nejsou jen v pohádkách! Bohužel. A ty, co tímhle prošli, a cestu, která nás čeká všechny, mají za sebou, ty ví, co doopravdy je dál, po životě tady. My si můžem přát a těšit se, že nebude hůř. Ale to je jen proto, že se bojíme! Hlavně samoty! Každej nemá to štěstí být obklopenej milující rodinou a nemá kolem sebe přátele, fajn kamarádi a spoustu známých. Jo, dva ho stoprocentně neopustí. Strach a samota! Pořád se mluví o tom, jak se postarat o důchodce, co udělat pro jejich spokojenost a pohodu. Ale ať dělají cokoliv, je to furt málo. Nejsou všichni stejný a všem nevyhovuje všechno, ať je to sebelepší, Říkám to proto, že patřím k těm, který sou několikrát plnoletý!

Domovy důchodců a programy, který pro ně někdo vytvoří. Někomu to vyhovuje, mě to ubijí! Program jak ve škole. Žáci poslouchají a jsou spokojený! Báby se baví o vnoučatech, vaření, pečení, co blbě uštrikovaly, která bába nebo sousedka svádí ještě v tomhle věku dědka jiný bábě a fuj, měla by se stydět! A přitom sotva lezou, dojdou si pro hůl nebo čaj, když není třeba pivo apod. Chválí se, že ušly dneska cca celé 3 km, stihly zhltnout cestou dort a ještě do sebe nalejt kafe! Dědkové jsou rádi, že dřepí, když neklimbaj, baví se o sportu, nebo se vytahujou, co by provedli támhletý šťabajzně, kdyby patřila jim. Zkutečnost je mockrát jiná! Jsou rádi, že dřepí na prdeli, protože vstát ze židle a k ňáký krásce se doplazit by byl horor a trapas! Bože, vidět někoho, jak sotva leze, to je fakt pastva pro voči. Tak zůstanou jen u těch svalnatejch keců. Nemám to nikomu za zlý!

Vím o lidech, který jsou o dost mladší než já! Ale oni mi mockrát řekli: jó, holčičko, jednou ti bude taky tolik, co mně nebo nám! Neprásknu jim, kolik mi je. Stačí, když mi řeknou: no čumíš, viď? Nehádala bys mi to? No fakt nehádala! Ale oni neví, že jsem si myslela, že jsou o hodně starší! Mám vnoučata, ale jsme víc kamarádi! „Babičko“ pro mě znamená krok do hrobu a oni s toho mají srandu! Říkají mi křestním jménem a chtějí, abych je naučila třeba plivat do dálky, protože oni si zvládnou plivnout jen na bradu. To jim ráda splním! Lézt po stromech, když nejsou jejich rodiče nablízku. Hlídám a učím je! Možná si někdo řekne, má vůbec ta ženská zodpovědnost?!

Kdo to čte, budete se divit, ale má!! Když mám fungovat jako MÁMA, všechno jde stranou! To samý u vnoučat! Babička nejsem, ale dětem se věnuju bezezbytku a naplno! Prostě u mě platí napřed povinnost a pak zábava nebo hraní, blbnutí, ať si to každej nazve, jak chce! Proč tohle říkám nebo píšu? Nezáleží mi na věku toho, s kým mluvím! Rozumím si s každým, kdo pochopí mě! Měla jsem kámošku o 25 let starší. Jasně, že tu už není. Škoda! Co my se spolu navyváděly! Ale není snad nic krásnějšího, když mi řekla, že ji v životě nenapadlo, že bude mít mě za tu, který řekne úplně všechno a bez zábran a na kterou se bezezbytku může spolehnout! A mohly jsme obě! Já bych znala řešení, jak takovým lidem, jako jsem já, pomoct!

Pořád se někdo snaží důchodcům něco vnutit a říkají tomu, že nám pomáhají! Ale blbost! Co to chce? Uvolnit pro nás malý prostor, místnost, nějaký prachy, kterýma by se hradil nájem, mít možnost do pronajatýho prostoru přijít od určitý hodiny a do určitý hodiny! Prostě kdykoliv přes den! Mít pocit svobody, že něco znamenáme, smíme si určit dobu, která nebude vyhovovat všem, ale možná spoustě lidí jo! Holky, kluci, báby, dědkové, věkově neomezený a časově taky ne! A co je strašně důležitý a nikoho nic nebude stát, myslím tím organizátory! Nevymejšlet žádný programy! Aby se člověk cítil, že ještě něco znamená, tak ho nechat, ať si vymyslí něco sám, nebo v tomhle případě ta parta lidí všech věkových kategorii! Když budou líný, nebo se jim to nebude líbit, půjdou do hajzlu! Ty, který souhlasit budou, zůstanou, a věřím, že všem stoupne sebevědomí! Prevence proti alzheimeru je na místě! Jak se můžou dát dohromady lidi, který mají jiný myšlení? Nejde o nezodpovědnost! Jde o úplně něco jinýho! Naopak, vím to podle sebe! Takovýhle lidi jsou zodpovědný až moc! Chcem dělat vše naplno, pokud možno nemít žádný resty a pak se věnovat sobě! Lidi, který si uvědomí, že když nemyslí nebo se nechovají jen jako starci, nejsou šílený a neměli by být vyřazený ze života! Naopak. Můžou být prdlý, blázni! Ale ne nebezpečný! Tak ať už si někdo konečně uvědomí, že se to netýká jen týhle generace! Je to problém všech generací, i tý budoucí! Vážení, tak začněte konečně někdo myslet mozkem, kdo ho má na správným místě, a pomozte těmhle ŠÍLENÝM LIDEM!!! Dyť my jsme taky jen lidi! A já patřím mezi ně!