Jak jsem psychicky viděla kosmologické reálie během procesů čarodějnických
multidimenzionálních válek o tento svět ve spojení s Galaktickou federací proti
Drakoniánsko – iluminátskému impériu temnot. Jsou to parapsychické – mentální zážitky,
náhled do dimenzionálního světa. Popisuji je tak, jak jsem je viděla a zažila.

V minulých dílech jsem popsala Strážce galaktických a vesmírných sfér – Satana, Démonickou
živelnost a Ďábla. Ač naše mytologie popisují tyto bytosti jako čiré ZLO, já je poznala jako
integrální funkce vesmíru, které jsou ve své podstatě svaté, čisté a ryzí, mají svoji roli
a kdybychom se jich zbavili, zbavili bychom se vlastních obranných složek. Strážci jsou vždy
vysoce vyvinuté duchovní bytosti a i když hlídají a garantují kvalitu strašidelných, nebo rovnou
vražedných funkcí bytí, nejsou zlo.

Proč jsou ale naše mytologie – např. ta křesťanská, zrovna proti těmto tak vysazeny? Jednoduše
z toho důvodu, že jsou násilím překroucené ze strany Drakoniánsko – Iluminátského impéria
temnot, jejichž představiteli byli tito 3 „bozi“, o kterých chci mluvit. Lucifer, Jehova a Šiva.
Tyhle tři jsem ve svém příběhu skutečně zažila. To jsou skutečně zlé bytosti, respektive byly,
protože jsou poraženy a zničeny, či radikálně oslabeny, či se stáhly - Eminence temnot.
Rozhodně nedosahují spirituální úrovně Strážců. Jsou zlí, podlí, úchylní. Ne, že by byli pouze jen
tito tři – určitě je víc všelijakých hnusných zlých božstev, které se prošly historií naší planety,
ale tyto tři konkrétní jsem skutečně poznala.

Lucifer byl vyloženě špinavá bytost. Věnovala jsem se mu poměrně málo, spíš „ze slušnosti“,
okrajově. Je to docela pojem – v mytologii. Podle oficiálních mytologických vysvětlení se jedná
o jakousi padlou jitřní hvězdu, spojenou s Venuší (ta planeta je nevinná a nemá s tím nic
společného), kterou si jakási babylonská pakáž zbožštila. Dále je biblicky zaměňován za Satana
a Ďábla, jenže to absolutně není pravda.
Já ho viděla jako špinavou, typicky „pekelnou“ bytost, která smrděla, byl obklopen špinavostí,
štiplavostí a byl jakéhosi hmyzího původu, asi jako šváb. Bál se mě, nebyl silný a ani bojovat
jsem s ním nikdy nemusela. Působil na mě jako štiplavá zlá slabá bytost špíny, něco takového.

Jehova už byl mnohem otravnější a dost jsem se s ním prala. Docela mě pobavilo, když jsem
později zjistila, že rozhodně nejsem jediná, kdo se s touhle potvorou pral a zvedlo mi to náladu.
Na internetu se o něm vyjadřovali další lidi napojení na kosmo dění jako o zlé bytosti. Ostatně
už to, že někdo kdysi dávno zjistil, co je zač a zakázal vyslovovat jeho jméno, mluví za vše.
Já to pochopila tak, že Jehova byl hlavní vrchní Drakonián naší Galaxie, která byla původně celá
Drakoniánská a proto tento koncept galaxie plné násilí do posledku velice úporně bránil.
Měl návaznost na Nefilim a zlomyslný zrod našeho lidstva na této planetě, kdy jsme měli být
povolní tupí otroci do dolů a jako genetický pokus jsme se vymkli kontrole a začali pro tuto zlou
chásku jevit nepříjemné znaky oduševnělosti a vyššího spiritu, neposlušnosti a vlastního myšlení.
Byl jedovatý, slizký, chladný a zlomyslný sadistický tyran, syčel, nenáviděl a ponižoval.
Typický Drakonián. Plazí podstata těchto bytostí je při napojení do vlastního mozku
opravdu krajně nepříjemná a vede k dezintegraci.
Měl v sobě typickou iluminátskou „elitní“ krev bezcitného kripla.
Že je v klasických mytologiích spojován s Hospodinem, pánem lidstva při vyhnání z Ráje, to je
klidně možné. Možná že to i byl náš první „bůh“. Ten, co nás vymyslel do dolů a vymkli jsme
se mu jako genetický pokus z rukou. Rozhodně to nebyl dobrák, ať si strčí jablko do řiti.

Šiva byl ještě horší než Jehova. Byl taky Drakonián, ale ještě významnějšího původu – nad
galaktického. Byl to Drakonián z vesmíru a na rozdíl od Jehovy nebyl tak jedovatý, ale projevoval
mnohem větší rozvahu a zákeřnost, výsměšnost a dával najevo svou převahu. Dokonce jsem mu
nějakou dobu i věřila jako spojenci, do června 2020, kdy po obrovské zuřivé bitvě proti
Drakoniánům, kteří nás velice krutě napadli, zmizel a já mu definitivně přestala věřit.
Jeho dozvuky v časových propojenostech jsem však řešila další 3 měsíce. Sice ve slabší formě,
postupně se vzdaloval, až zmizel úplně, ale dal mi hodně zabrat. Byl to vědecko-technický typ,
angažoval se ve vyvíjení temných vědeckých fyzikálních projektů, jako inteligentní duchovní entita
působící ze sfér vyšších dimenzí. Podporoval militantní nálady, monumentální kataklizmatické
pokusy, filosofii války. Nenáviděl mír. Dokud jsem mu věřila, často mě konsternoval tím, že
zpochybňoval mír a jeho smysl, miloval válku. A nedokázal si představit společnost bez násilí
a dynamiky militantních konfliktů. Zbytečně jsem mu věřila, ostatně i indická mytologie o něm
mluví jako o „ničiteli vesmíru“ :-D
Ze začátku však na mě působil docela sympaticky. Byl to jeden z těch „bohů“, na jejichž podstatu
jsem si musela přijít sama a nesměla jsem být navedená od Galaktické federace, protože by to ve
stěžejních bojích dělalo problémy.