Jak jsem psychicky viděla kosmologické reálie během procesů čarodějnických
multidimenzionálních válek o tento svět ve spojení s Galaktickou federací proti
Drakoniánsko – iluminátskému impériu temnot. Jsou to parapsychické – mentální zážitky,
náhled do dimenzionálního světa. Popisuji je tak, jak jsem je viděla a zažila.

Kálí - je indická bohyně, jejíž charakteristika z wikipedie zní:
„Kálí (sanskrt: काली, doslova „černá“ či „tmavomodrá“) je hinduistická bohyně, hněvivý aspekt
Déví, spojená se smrtí a zánikem. Bývá též považována za vládkyni času a změn, což souvisí s
její vládou nad smrtí.“
… další specifika: „Všechna vyobrazení bohyně Kálí mají společné tyto základní prvky:
Šivovo mrtvé tělo, skvostný postoj a černá barva kůže, mohou se ale lišit v různých detailech,
které podtrhují  její specifickou roli ve vesmíru, charakteristickou pro konkrétní vyobrazení.“

Kálí jsem vnímala jako černou díru nekonečna – fatální konečnou likvidační a transformační
mocnost. Když jsem se na ní poprvé napojila, bylo to ve stavu absolutního zoufalství. Byla jsem
uhnaná nekončící válkou proti Iluminátskému impériu temnot s Drakoniánskou dimenzionální
podporou. Byla jsem utýraná, zterorizovaná, na prahu úplného zešílení. 24 hodin denně mi hučelo
a bučelo do hlavy stádo astrálních zrůd, vesmírný vir neustále opakoval úmorné debility, matrixový
oblak zla mi stále dělal do hlavy cestičky, takže rozjívení ilumináti a satanisti měli moji hlavu
jako rádio. Často jsem musela odrážet deprivační útoky, dost drsné a lidově jsem „ryla držkou
v zemi“. Boj se zdál být bezvýchodný, ztrácela jsem síly a byla jsem odhodlaná raději úplně
zaniknout, i ve spirituálním posmrtném slova smyslu, než tohle zvládat dál.

Přišla jsem na to, že ilumináti, co si se mnou hráli pomocí mimozemských parapsychických
frekvenčních zbraní, jsou s mým informačním a biologickým polem propojeni a tím pádem,
veškeré mystické reality, kterým se sama vystavím, mají dopad i na ně.
Byli na mě nalepení a tak jsem ze zoufalství skočila do černé díry nekonečna, ať tam zaniknu buď
já, nebo oni. Skočila jsem tam, vystavila jsem se možnosti, že možná při dalším nádechu
už nebudu, vypnula jsem se a oddala se nejprudší mocnosti a síle, kterou si vůbec umím představit.
No a ono to zabralo.
Já neumřela, ani nezanikla. Dostala jsem se do nulového bodu samého kosmu a bytosti temnot
začaly řvát, jejich rozchechtanost zmizela, začali kňučet, bát se, šílet, prosit a přesvědčovat
„že jsou ale lidi“. Jak jsem jednou zjistila, co jim vadí a co je ničí, už nikdy jsem s tím nepřestala.
Vždy jsem se spojila se spiritem naší planety, vesmírnými sférami a společně jsme se radostně
a nenávistně proti iluminátskému NWO oddali Kálí.

Zatímco Kálí Ilumináty a bytosti temnot nemilosrdně ničila, nakonec i toho Šivu, jak je
vyobrazována – proti této bestii, co byl Šiva, zabírala skutečně jenom Kálí – tak nás – tzn. bytosti
světla transformovala a zbavovala temnot. Ve spojení s dimenzí nekonečna, věčnosti a bytí jsme
začali vyhrávat a díky Kálí jsem zvládla nejprudší poryvy dimenzionální války. Vytrvalým
opakováním tohoto „kouzla“, kdy jsem se vydávala všanc samotnému Stvořiteli a byla jsem
v nulovém bodě samotného bytí, jsem časem získávala časovou i psychickou stabilitu a impérium
temnot sláblo a sláblo, až po mnoha epizodách odpadlo.
Emoční prožívání pro spojení v tomto stavu vyžadovalo nejvyšší možnou zabijáckou monumentální
zuřivost namířenou proti NWO. S odhodláním je absolutně zničit ve veškerém časoprostoru.

Kálí jako takovou jsem viděla jako enormně ostrou chladnou ženu, opět nebyla nelidská, ale krutá,
kulticky krutá a chladná, jakmile šlo o likvidaci temných. Zavolat si takovou mocnost bez důvodu
není dobrý nápad. V sebeobraně mi to ale vyšlo. Není lepší důvod pro volání Kálí, než likvidace
NWO a ochrana našeho světa, v sebeobraně. Ryzejší důvod už neexistuje.