|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Pane Alexandře
Než odložím kufry na náměstí,
pane Alexandře,
je tu trochu těsno pro dva lidi
a vy byste mi tu nechyběl.
Nemusíte hned zostra slova řezat do zápěstí,
ten kdo vás nenávidí,
vás stejně neslyšel.
Napijte se s námi,
pane Alexandře,
nějak se tou vaší,
slavnou ruskou zimou stejně propijem.
Ten kdo mě s vámi nikdy neseznámil,
bude mým soudruhem
a to v dobrém i zlém.
Deset kroků a pak nabít,
nesnesitelně dlouhá tahle chvíle.
Kulháme sněhem a jsme tak slabí,
vždyť se tu přece vůbec nemuselo střílet!
Trochu vás chápu,
pane Alexandře.
Jste starý muž a řekněte,
kdo by chtěl takto zahynout.
Kopyta těžce klapou,
krev jako tuž,
rozlitá v pláni s bílou peřinou.
Než odložím kufry na náměstí,
pane Alexandře,
vyslovte věty, které jsme nikdy nespojil.
Garmoška tklivě,
ale ne naneštěstí,
porovná hřbety moudrých sekvojí.
Deset kroků a pak nabít,
nesnesitelně dlouhá tahle chvíle.
Kulháme sněhem a jsme tak slabí,
vždyť se tu vůbec nemuselo střílet!
|
|
|