TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 20.4. Marcela

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ráno až na kost
Autor: Vio (Občasný) - publikováno 26.9.2000 (11:14:16), v časopise 27.9.2000

Je to Slunce
a je to ráno
Svítá
Máme rozestláno
pro zmatek na duši

Jako železné jsou,
jako okovy
Doteky studí, ale nedovolí
odtrhnout se docela
Jedině s masem
a až na kost,
kterou mravenci citožraví
ožerou mi doběla

Snad svítá
Snad je to stmívání
Snad je už šestá
nebo ještě pátá
Proč něco mi Tě vyhání?

Poznámky k tomuto příspěvku

Cid (Občasný) - 26.9.2000 > Je to povedená báseň o blízkosti. Gratuluji. Některé přirovnání jsou opravdu neotřelá.		Body: 3

		<reagovat

HACKMAN (Občasný) - 27.9.2000 > citožraví - skvělé slovo souhlasím s Cidem		Body: 5

		<reagovat

judita (Občasný) - 27.9.2000 > Je to hodně mrazivá báseň, když jí čtu tak se mi slova úplně zasekávají do očí.		Body: 1

		<reagovat

Martin (Stálý,Redaktor) - 27.9.2000 > Z těch slov na mne padá mráz, občasným rýmem dobře vyobrazuješ tu chladnou chvilku ...		Body: 3

		<reagovat

Cobain (Občasný) - 27.9.2000 > Jo, jdu si udelat horkej caj, zavru okno a zapnu topeni...brrrrr...moc pekne jsi to popsal, akorat bych privital vic rymu...myslenka velmi zdarila :-)		Body: 3

		<reagovat

Radim Hrůša (Občasný) - 1.10.2000 > Líbí se mi vystižený pocit i slovní spojení použitá v básni.		Body: 5

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + sedm ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game