|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Mystický výklad hebrejské abecedy. Autor: Peslov (Občasný) - publikováno 26.3.2023 (00:19:22)
|
| |
Mystický výklad hebrejské abecedy.
Pod tímto poutavým názvem vyšla publikace - Sefer Otijot - Kniha písmen od významného autora rabína Lawrence Kushera (vydal Půdorys, Praha 2003). Přední český znalec hebrejské Kabbaly L. Moučka uvádí dílo v jeho ojedinělosti po sametu charakteristikou - dějů, které byly svázány tajemstvím pečetě a rozvazují se v rámci duchovní evoluce. Autor uvádí, že vychází v badatelském zřeteli z odhalené mystické prastaré tradice, vyjevující se v 15. století pod názvem - Sefer ha Tamun; aby objasnila Genesis - proces stvoření pomocí obrazné abecedy, konstelace Boží, kdy tvar písmen odhaluje jedinečné duchovní Boží sebevyjádření. Krása a geometrie písmen je posvátnou mírou, měřením v souladu se zákonem Božím - Tórou.
Publikaci lze nahlížet jako obrazný komentář provázanosti Božího makrosvěta s mikrosvětem planety. Údajně Sefer Otijot existuje nezávisle na inkoustu a papíru či artikulovaném slově, neb rabínská moudrost učí, že když Mojžíš rozbil první dvě desky desatera při sestupu s hory Sinaj a uviděl lid stavět zlaté tele - vystoupila svatá písmena vzhůru k Hospodinu. To proto, že písmena existovala už před stvořením v tvůrčí projekci Boží kosmického řádu. „Bůh před tím než odpočinul - určil přesný tvar písmen provazující Duchem nestvořené se stvořeným."
Mysterium stvoření zobrazené posvátnými písmeny hebrejské abecedy na éterné tkanině nebes vydechuje krásu a řád stvoření (kreace), kdy k příčnému řezu vystupuje evoluce - spirálou ducha vinoucí se vzhůru včleněním do dynamiky království Božího. Výklad písmen provází komentář Talmudu stvrzující, že svatá písmena jsou spojená s prasvětlem božího výdechu - budiž světlo - spečeťující Slovo: Jediný, první a poslední stvořitelský Duch - všeprostupující Bůh, dle Komenského Bůh Otec světel.
א - aléf je prvním písmenem a pojí se k němu jenom zvuk. „Je to písmeno, jímž začíná první ze 70 Božích tajemných jmen." Jméno prvního člověka hledajícího pravého živého Boha, nikoliv modlu, byl Abraham, k němuž promluvil Svatý - Já jsem, který vyvádí z otroctví ohněm světla. Dle autora „nejstarší nejzákladnější slova, která existují, začínají nejstarším prazvukem."
ב - bét zobrazuje dům, v němž přebývá Hospodin, který má více příbytků na nebesích i na zemi, aby v nich žehnal těm, kteří hledají moudrost osvícenou; i Tóra začíná v bét - berešit - stvořením sestupujícím s nebes dolů v i co následuje „tady a teď".
ג - gímel zobrazuje Boží vlnu valící se do světa - gilgul - znázorňující i stěhování duší, které se navracejí po žebříku nahoru rozhodnutím konat skutky laskavosti a dobrodiní.
ד - dálet symbolizuje dveře z otroctví do svobody, spojení s Bohem pomocí pokání - devekut.
ה - písmeno hé vyjadřuje výdech touhy přibližující se k Bohu potvrzujícím se slovy - Ehje - ašer: jsem jediný a pravý, jsem který jsem, nikoliv jakého byste mě chtěli mít k vlastním potřebám... A člověk vědom si nejvyšší autority bytí vysloví (vydechne) Hé - Hle - zde jsem!
ו - písmeno wáw je spojkou stvoření, spojuje myriády rozdílných souhvězdí a světelných bytostí neviditelných a viditelných.
ז - písmeno zajin zobrazuje paměť posvátného místa, nádobu - duše určené k zasetí Božího semene.
ח - písmeno hét vyjadřuje bolest z vykonaného hříchu, mučivou bolest nad zesvětštěním, rouháním, znesvěcováním posvátného jména Božího - destrukcí života - churtan. Pročež - buď silný - chazak - vytrvalý.
ט - tét - světlo Boží vyvedlo mne z temnoty a já poznávám, co mi bylo dosud skryto: stoupat vzhůru srdcem cele přimknutým k Bohu, ať se děje cokoliv.
י - jód nejmenší znak boží přítomnosti, kdy stačí dotknout se jen papíru a přitom pocítíte, že silná ruka Boží nás zvedá.
כ - kaf - dlaň plná upřímnosti a oddanosti Bohu, jíž dopřáno píti z poháru požehnání. A kdo je lisován jako olej z oliv - stává se čistý, řádný, svatý. Potom se kaf promění v korunu - kéter.
ל - písmeno lámed - kresbou přirovnatelné k vysoké elegantní, vznosné palmové větvi - lulav - vyzývající k studování svatých knih, aby světlo ducha dovedlo říci Ne modlám - „Lamed bylo vybráno, aby říkalo temnotám - ne. Tehdy srdce LEV se bude vznášet jako plamen LAHAV nade všemi písmeny."
מ - písmeno mém znázorňuje matku - zem, nestálost vod, hmotný svět řízený pomocí - micvot - přikázání. Souvztažnost nebes a země symbolizuje sedmiramenný svícen - menorah - kdy světlo extáze, světlo proroků odtajňuje přimknutí k Bohu a merkava - vůz svatých vystupuje k Vykupiteli - Mašiach.
נ - písmeno nún charakterizuje duchovní světelnou duši - nešema - polekané jako pták, který v extázi vyluzuje lahodnou melodii stoupající k trůnu Nejvyššího. Malé věčné světélko - nún - tone v slzách touhy po milovaném, radostné v Jeho objetí. Jiskru Boží - nicoc - v nás nelze uhasit, pouze zazdít zlými činy.
ס - písmeno sámech symbolizuje přístřeší Boží, kdy pod významovými vrstvami písmene nalezneme tajemné - sod - přimknutí se k řádu Božímu - sefer Tóra, kdy zastřešující přítomnost Boží se nachází všude kolem nás, abychom se zbavili připoutanosti a úzkosti vybuzující tento svět.
ע - písmeno ajin představuje oko, které vidí jen vnitřně a ústa nemluví, ztišení v pokoře a službě Pánu vesmíru - avoda. „Je to strom života pro ty, kteří se ho drží."
פ - písmeno pé znázorňuje opak: ústa, která nemají oči oznamují, jak jevy světa jsou složité, problémové a rozporuplné. Ale existuje zahrada Pardes, jejímž ovocem Prí je moudrost týkající se všeho utajeného. Psat - prosté slovo v Tóře, může z hlediska lidského obsahovat nepochopení, narážky a složitosti jeho překroucením.
צ - písmeno cádé vyjadřuje čas svatosti naplněný zásadností skutků spravedlivých - cadikim - kteří „dostanou zemi za dědictví". Cíl - Cijon - je spojení spravedlivých - cibur - . Cicit - třásně na oděvu připomínají přikázání, skálu a cíl rozvoje světa, jímž je vykoupení.
ק - písmeno kóf je člověk volající a vzývající Boha: Svatý je Hospodin zástupů! Země je plná jeho slávy. Kadoš - svatý, svatý. I Bůh volá člověka velice tiše, aby poznal, kdo mu toužebně naslouchá. Reš je Jecer Hara - nevyhnutelné přání věřit, že jste Bohu blíže než kdokoliv jiný. Proto se stává, že chodí zemí sem a tam jako pomluva Rachil - rozsévač klevet, zlý jazyk - l šon hara. Proto se musí duše snažit, aby nebyla hříšná - raša - ale zbožná. Bůh není automaticky v tobě, ale musíš se snažit k němu přijít kajícně s prosbou i děkováním.
ר - písmeno réš - raduj se ze svého údělu a věz, že Bůh tě miluje. Své tajemství nevyzrazuj, proto medituj o samotě do hloubky porozuměním písmene - jiskry Boží vzlínající v plamen Ducha.
ש - písmeno šín znázorňuje rozbitou nádobu - duši, plnou nesouladu a zmatku, uvést ji do pořádku, obnovit rozptýlené střepy. Cílem je šalom - pokoj, harmonie, celostnost duchovního završení, dík přítomnosti Boží - šechině - zbavující veškeré úzkosti. Proto na veřejích židovského domova nalezneme nápis jména Božího Šadaj - kéž Bůh požehná tomuto domu.
ת - poslední písmeno hebrejské abecedy označované jako mysterium stvoření je táw. Je znakem i zvukem, který mají Bůh i člověk společné. Táw je jméno člověka, který volá Boha modlitbou, zpěvy, žalmy. Táw je navracení k Bohu - tešuva - připevňováním tajemných černých krabiček Tefilin na čelo a pažích. Táw je promlouvání Boží k člověku pomocí Talmudu. Tajemné pnutí polarit mezi člověkem a Bohem je završeno nápravou - Tikun - v pravdě a spáse Bohem zasahujícím do dějin prostřednictvím proroků a Ježíše Krista (mesiánští Židé).
Dvacet dva písmen posvátné skrytosti poletují prostorem jako motýlí křídla usedající s hymnickou vroucností v kytici stvoření dynamického obrazu dějů božích na nebi a zemi - s pamětí, že Bůh nás přivedl na svět, abychom prostřednictvím Něho se opět navrátili do zahrad rajských. Proto mysterium hebrejských písmen slouží jako návod k meditacím, reflexi písmen, k odhalování spirituality ve vlastním nitru poeticky laděném na strunu milosti Boží. V bdělém snění jara - promlouvají záhadná odhalitelná písmena zavěšená v perlách třpytných hvězd... Hymnicky se chvějí, když pějí chvalozpěvy - pak slovo Boží tiskne pozvánku do bran nebeských.
|
|
|