~ PRÁZDNÉ MÍSTO ~
Jen smutek po nás přichází,
starosti pominou,
mozek nebloudí v nesnázích
a sucho pod slinou...
Obrazy stínů kronikou
a víno trpké zas,
život bolavou vzpomínkou,
utichl vroucí hlas.
~
Tvé ženy přijdou naposled
a budou zmatené,
žádnou jsi vlastně nepodved´...
ti všichni - jen já ne!
Smrt je tak čistá, nevinná,
po „boji“ věčný sen,
vzpomínat bude rodina,
časem jsi propuštěn.
~
Už hrouda hlíny dopadá
na místo hřbitovní,
ještě zní „jeho“ balada
a pláčí přítomní.
Vrací se domů: „Můj Pane“;
dnes kočky nepředou,
pak jedno místo uhrane
prázdnotou bezednou!
~
Tak, jako hvězda na nebi,
plá svíce smuteční,
na stěně Ježíš se hřeby,
dnes nikdo neřeční.
Modlitba bude poslední,
za duše navždy tvé,
tam „pro něj“ číši pozvedni,
pamatuj na mrtvé!
Zas všichni sedí pospolu,
cos pozbyl - hledáme,
všechny mé lásky u stolu...
ach, všechny - jen já ne!
Jen já už nikdy ne.
