|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Tři, dva, jedna: pochybuji. Oni mi říkají, že pochybují?, též? O sobě, tak to je nevím o /své/ existenci nic ani o jiných sedím za hlavou v koutu pod stolem...plus tři příklady na ně naštěstí nevzpomínám ty se mi /ne/líbíš, s nahnutým úhlem pohledu...kývá se do protisměru ne zvon ale vědro na chodbě rozkývané do vylévající polohy halda citoslovcí jásání to je osud přemýšlí nad sebou aktivita vyvolá šumy - psst je tón ticha ať je nevzbudíš dělá že spí užívá si to se zavřenýma očima a ještě se pod zrakem usmívá Syčícímu zvuk koncertu úst ustupuji a vítězím k probuzení prsty spí nohy a ruce bylyjsoubudou vychutnávají záblesk pohnutých víček /za/mrkáním prodlužujeme kroky očí do dalšího období dne. Hranice: dvanáct úderů desátý vyskakuje z pořadí roztahuje nohy pravou našlapuje místem první schůzky od každé hodiny si půjčí minutu... velký dík rozlévání do šíře plus úpěnlivý pohled s nadávkou zasyčení pohlazení několikrát s potleskem který odpočítává vše k nule oblečené do prezervativu zatímco levá pospíchá do dětství za účelem PročProti provázené počínajícími válkami jež vznikají před narozením trvají do mávnutí ruky zavírající svět jenž na sebe upozorňuje mlčením, kontury se rozmlžují A!
|
|
|