U rotundy
Seděli jsme už k půlnoci na Vyšehradě - nad rotundou Svatého Martina, kde máš Prahu se všemi svatými kostely i svatými na mostě před sebou. A k nebi je odtud také blíž - rád sedávám na trávě
u Slavína. Povídal mi o práci, o lidech z práce, o lidech z tenisu, o lidech... - u každého obdivoval věc po které doopravdy a nevědomky toužil, za kterou pravděpodobně půjde už zítra - ostatně jako každý. A tak jsme plivali do trávy, kam po setmění chodí cikat ratlíci - vždyť byla tma a lípy květly natolik vydatně, že bylo cítit jenom je - pan doktor, který za dne kázal pacientům o hygieně a já, který si potřeboval pročistit hlavu.
|