Ahoj, babi

zdraví tě Michael

narodil jsem se

v jedenáct padesát

čtvrtého srpna

vážím dvě kila devadesát.

Buď Pánu sláva.

Mobil v ruce natažené

bloudím po prázdné

knihovně

ve studovně sedí

jenom civilkář

a zírá      a zírá

do obličeje báby

        uslzené.

Hernajs, kde vykřičet

že stal se další zázrak.

A můj syn bude Michaela držet

na klíně, jako v sobotu držel

                      svou neteř

a nahlas počítat prstíky na ruce.

Jeden, dva, tři - máš jich pět

jak jsi to kluku udělal?

A zkontroluje prsty

i na té druhé. Tedy

kluku, ty jsi šikula.

No    a jak jinak?

Dnes nebudu čarovat.

Dnes všechno bude

krásné    tak    samo

          od sebe

od Boha,      vyklubané

z bačkůrky         něhou

      nacpané.