Miroslav Langer (Občasný) - 24.8.2003 > 3022> Stručně:
1. Pokusil jsem se Ti vysvětlit, že ta logika není pitomost, že se snadno pozná určité slovo a jeho příbuznost k jinému slovu, ať už je v jakémkoli tvaru a bez ohledu na kontext. Také se poznají některé jeho jazykové vlastnosti. Když se píše bílý, tak je podle toho "ý" dobře zřejmé, že se skloňuje bílý, bez bílého, k bílému - a ne bílí, bez bílího, k bílímu (a očekávám, že mi odpovíš, že se takhle stejně už skloňuje ;-) ). Je to možná prkotina, ale bobr měl naprostou pravdu, pokud by se koncovková "i" a "y" zrušila, budou se muset přepsat všechny učebnice - a to neznamená jen přepsat, ale vymyslet nový nejlepší způsob, jak dětem nebo cizincům vysvětlit nejsnáze princip tvrdých a měkkých vzorů, které totiž nerozhodují jen o psaní "i" a "y", ale hlavně o tvarech v jednotlivých pádech.
2. Můj návrh na přeorientování Tvého zaměření byl hlavně směřován dvojím směrem: Aby sis ujasnil, a) která pravidla Ti ve skutečnosti vadí a dobře je pojmenovat (to vem nakonec čert, jde Ti jakžtakž porozumět) a b) které Tvé chyby se netýkají pravidel, proti nimž vystupuješ.
Na tu zásadní mýlku mě tedy navádíš Ty. Apeluješ totiž proti "i" a "y" a "mě" a "mně" - a bůh ví, proti čemu vlastně ještě - ale kromě toho děláš chyby v interpunkci, tvarosloví atd.
Připomíná mi to zkrátka šoféra, který jezdí na dálnici sto šedesát a křičí, že je omezení rychlosti na dálnici zbytečnost. Jenže přitom ještě jezdí na červenou, do jednosměrky v protisměru, nebliká před odbočením, ale přitom křičí, že omezená rychlost na dálnici je zbytečná pitomost.
3. Když Ty píšeš i a y, jak Tě napadne, tak mi to nevadí, protože je Ti převážně rozumět i tak. Chápu, že když i a y nerozlišuješ, že by to Tobě bylo jedno, ale já osobně bych proklatě nadával, kdybych dostal do ruky překlad takového Dahlhause (německý muzikolog, libující si, stejně jako další němečtí autoři, v nekonečných větách) a překladatel by nedodržoval shodu podmětu s přísudkem (tedy i a y). V takových větách je shoda podmětu s přísudkem úžasnou pomůckou pro porozumění textu. Jazyk není vědeckým nástrojem, ale je též nástrojem vědy. A čím složitější obsah textu, tím vhodnější jsou přesná pravidla užívání jazyka. Nápis na zdi může znít klidně "XY je ydyot" a všichni tomu budou rozumět, ale vědecký text není nápis na zdi.
A jestli chceš namítnout, aby si vědci klidně používali shodu podmětu s přísudkem a vůbec všechna gramatická pravidla, ale ať s tím nezatěžují děti, tak chci vidět, která vysoká škola bude ráda, že má začít učit absolventy gymnázií gramatiku.
Tvá poznámka o jazykových korektorech je naprosto mimo, já nemluvím o vědcích, ale o jejich textech, ať už je píšou správně sami, nebo je po nich někdo kontroluje...
Současná gramatická i pravopisná pravidla jsou opravdu velmi složitá, ale jejich složitost je pro každého "běžného uživatele" skryta. Půjč si v knihovně akademickou mluvnici češtiny a poznáš, jak je to složité. Pravidla pro běžného uživatele jsou v tomto ohledu banálně jednoduchá.
Dodatek/poznámka k mému předchozímu textu: Zrušení nynějších rozlišení s a z či i a y nepovede k mohutnému zvýšení počtu slov mnohoznačných, kterých je už nyní mnoho, ale k mohutnému zvýšení počtu homonym, tedy slov, která stejně znějí, přestože nemají vůbec žádný společný základ. Homonym je přitom dosud v češtině zaplaťpánbůh minimum (palička, rys). Stejně je to s víceznačností různých gramatických tvarů.
