|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Ředitel jedné velké softwarové společnosti vedl tvrdou licenční politiku. Programy obsahovaly smlouvy omezující uživatele, byly dočasné, nemodifikovatelné a za jejich nelegální kopírování byly velmi tvrdé postihy.
Jednou letěl onen ředitel na konferenci a jeho vrtulník měl nehodu. Pilot nepřežil, ředitel a jeho sexkretářka se ocitli sami v poušti.
Plazili se už půl dne a neměli vodu. Náhle narazili na stánek s nápoji. Prodavač chtěl za vodu velké peníze, avšak ředitelova peněženka shořela při havárii vrtulníku. "Zadarmo tu mám jen dvoudenní jednouživatelskou trial verzi vody." "Vodu! Rychle! Dejte mi ji!"
Potom, co prodavač předal ředitelovi láhev vody, zmizel jeho stánek jako pára nad hrncem.
Ředitel se napil a chtěl dát napít i své sexkretářce. Ta se zkoušela napít ale nešlo to. Inu - jednouživatelská voda je jednouživatelská voda. Ředitel chtěl poté do láhve vhodit rozpustnou tabletu s vitamíny - nešlo to, protože voda byla nemodifikovatelná.
Plazili se dále pouští. Za dva dny láhev zmizela a zůstal po ní jen lísteček "Děkujeme že jste použil naši zkušební verzi".
Oba dva se nakonec, vysílení a žízniví, zachránili. Ředitel od té doby změnil smlouvy programů tak, aby byly pro uživatele přívětivější.
Jeden britský vývojář měl zvláštní sen. Zjevoval se mu duchovní připoutaný ke kůlu. Upalovali ho. Duchovní se na něj vyčítavě díval.
Žádný z psychologů ani mystiků mu nebyl schopen říct co sen znamená. Jednou narazil na chatu na Harryho Hackera. Již o něm hodně slyšel, zeptal se ho tedy.
"Neříká ten duchovní náhodou 'Pro pravdu bych umřel?' "
"Ano, jak to víte?"
"Hmmm... pak je to jednoduché. Je to Jan Hus - tvůrce české diakritiky. Vaše programy nepodporují znaky s diakritikou, takže nejdou správně používat v naší zemi."
Harry Hacker poté vývojáři vysvětlil technickou stránku podpory diakritiky na počítači. Vývojář vylepšil své programy a sen se už neobjevil.
Jednou si Harry Hacker vyšel inkognito do cirkusu. Muž sedící vedle něho jej však poznal: "Mistře, prosím vás, můžete mi odpovědět na moji otázku? Pokud chci ukončit práci s počítačem, proč ho nemůžu prostě vypnout? Musím říct systému že končím, ten pak chvíli něco dělá a pak mi dovolí jej bez obav vypnout. Proč to tak je?"
Harry Hacker ukázal do manéže. Byl tam provazochodec, balancující uprostřed lana. "Může tento muž teďka jít spát?" "Ne, Mistře. Spadl by dolů." "Až když přeleze lano, sejde dolů, namíří do své maringotky a tam si lehne do postele, teprve poté může bez obav usnout."
Jeden žák Harryho Hackera vyvíjel program. Byl již ve verzi 4.1 .Pro to, aby se rozšířil, bylo důležité aby jej začali používat v renomované firmě Xyz s.r.o. . Jejich manažer však kdysi viděl nehotovou verzi 0.8 a nechtěl o programu ani slyšet - je to ten samý program tak co.
Jednou manažer potkal v parku Harryho Hackera, který vyřezával ze dřeva. "Dobrý den, Harry." "Dobrý den, pane. Chcete můj nůž?"
Nůž na vyřezávání se manažerovi nelíbil, takže odmítl.
Za čtrnáct dní potkal Harryho opět v parku, tentokrát vyřezával s hyper super nožem. "Jéé - za kolik je ten nůž?" "Vždyť jste jej minule nechtěl?" "To je přece jiný nůž, ne?" "Je to ten samý nůž. Před týdnem jsem mu koupil novou čepel a včera jsem mu vyměnil rukojeť."
Manažer pochopil analogii se softwarem, který, i když stejného jména, může být vevnitř kompletně vyměněný. Usmál se a doporučil firmě používání onoho programu.
Nejlepší žák Harryho Hackera byl jednou velice zachmuřený. "Copak ti je?" zeptal se ho Harry. "Mistře, tápu. Nevím, jestli je tento svět - Země, lidstvo a to vše - skutečný svět, nebo nějaká počítačová simulace jako je Matrix." "Hochu, to já taky nevím," řekl Harry "Uděláme pokus - zkusíme dělit nulou. Pokud jsme v Matrixu, objeví se chybové hlášení. Pokud ve skutečném světě, nestane se zřejmě nic."
Harry vzal hromádku dvanácti disket. Rozdělil je do tří hromádek. Pak je dal zase dohromady a rozdělil je do dvou hromádek. Pak je "rozdělil do jedné hromádky", čili výsledkem byla jedna hromádka obsahující všech 12 disket. Pak nad nimi vztáhl ruce a rozdělil je do nula hromádek. Co se stalo pak? Nevíme. Harry i jeho žák o výsledcích pokusu záhadně mlčí. Určitě vědí proč.
|
|
|
