stanislav (Stálý)

kdyby byla církevní politika politikou tohoto státu, bylo by se dobré ozvat, ale spíš bych směroval iniciativu na parlament, který rozhoduje o zákonech, ne na církev...

proti registrovanému partnerství nebyli jen tlučhubové z KDU, kteří jsou dle zpráv několika lidí, co maj co do činění s politikou, svým způsobem nyní pokračovatelé sládkovců, co se extrémně nejapných zarputilostí xenofobních týká, ale i hodně ódéesáků a jiných...

kdyby tedy petice, tak směrem na parlament a ne k pánbíčkářům... :o)) 

stanislav (Stálý)

odvolávat se na křesťanské hodnoty, boží řád světa, tradici a podobně jest neblahý zlozvyk, větší cenu má říct: já si myslím to a ono... i když se třeba seknu... vůbec mistři v odvolávání se na na hodnoty jsou povětšinou lidé se silným sklonem ke komplexům...

konkrétně co se mé osoby týče: registrované partnerství mi přijde jako docela potřebná záležitost, zboření dalšího ghetta...

j'en ai marre (Občasný)

Ve slabé chvilce přiznávám: po dvou dnech na christnetu jsem zcela udolán. Opravdu perverzní podívaná, jak se tam "diskutuje".

Právě jsem tam raději dal životopis, aby už konečně přestali řešit mou osobu...jak úchylné.

Felipe (Občasný)

Bobr má prostě pravdu i zde. Velice nerad se vyjadřuji k tématu registrovaného partnerství, doufám ale, že čtenáře Jirku má poznámka někde zastihne. NENÍ PRAVDOU ŽE BY RODINA BYLA NEJPŘIROZENĚJŠÍM ANI ZÁKLADNÍM MODELEM LIDSKÉHO SOUŽITÍ, neboť tím je pochopitelně tlupa a model, který lze zjednodušit jako "samec má tolik samic, kolik jich uživí".

Není pravdou ani to, že by soužití jedinců stejného pohlaví nebylo "legální" v jiných kulturách. Čtenář Jiří by se mohl dovzdělat přinejmenším něco o Thrácích, Peršanech, do jisté míry i Indech, neboť v části historických kultur (Řecko, Thrákie, Persie) bylo toto soužití běžně tolerováno a přijímáno jako fakt - ev. pikantní zajímavost, v některých jiných kulturách (citáty antropologů na požádání doložím) - australský kmen Aranda, některé novoguinejské kmeny, dokonce přirozenou součástí dětské výchovy, v dalších zemích (klasická Indie, Čína, starý Řím) - pak nikdo nerozlišoval pohlaví ani věk sexuálního partnera.

Odbočil jsem. Bobr dovolí, že jej oslovím jménem: Honzo, je nutné založit církev.  

Miroslav Langer (Občasný)

(Na úvod: Nečetl jsem reakce a nemám moc času na pečlivou reakci, tak promiňte.)

Tedy stručně: S Bobrem tentokrát nesouhlasím, řekl bych, že nedokázal zcela pochytit všechny rozměry celého textu, když ho jednoznačně zařadil do politického diskursu.

Pomíjí nejprve základní otázku: Pro koho byl dokument určen. Odpověď je uvedena v textu samotném a zní: vydal sekretariát ČBK pro vnitřní potřebu.

V té chvíli se politický rozměr pomíjí a do popředí se dostává věta "Jedna věc je však prosazovat to uvnitř svého klubu, tj. církve (tam stačí přesvědčit argumenty s Písma), druhá je doporučovat to, nebo prosazovat v politice." Od té chvíle se Bobr pouští "do boje s nepřítelem", který ovšem zrovna v tomhle zákopu vůbec není...

Mimochodem - závěrečná věta Bobrova textu je pro mne (zvláště u něho) nečekaná demagogie. V Parlamentu není zastoupena křesťanská církev, ale jeden jediný křesťanský politický proud (a většinu tam ani zdaleka nemá).

V hlavě se mi honí spousta dalších námětů, které by mohly přinést poněkud méně emotivní rozbor způsobů argumentace. Především určitý rozpor křesťanské rétoriky vznikající z jejího rozporného pojetí filozoficko-politického. Zachycení toho, zda "přirozené" nemá znamenat pouze "tradiční". Ze stejného tradicionalistického důvodu (tradicionalismus je u církví téměř typickým znakem) by bylo zajímavé hledat, zda a jak se mění způsob argumentace křesťanských polemiků - zda předbíhá, stíhá aktuální způsoby polemiky, nebo za nimi zaostává a přidržuje se svých tradic.

K problému přirozenosti je třeba vůbec potřeba přistoupit zodpovědněji a nezamlžovat dál, co už zamlžili jiní - otázka přirozenosti v dnešním "nepřírodním" - tj. "nepřirozeném" světě - přirozenost přírodních národů je evidentně pro dnešní svět nepřirozená. Jde tedy zjevně o přirozenost jiného druhu, málokdy přesně definovanou a pravděpodobně rovněž málo "přírodní".