Najme si pán velblouda, že se na něm projede po poušti. „Ale pozor !“ varuje ho velbloudář. „Ten velbloud je vycvičený. Když mu řeknete Ufufufuf, tak poběží, když Ufufuf, půjde pomaleji, když Ufuf, tak zastaví a když mu zavelíte Uf, půjde zase dál.“

„To se naučím snadno,“ říká si pán a nasedne na velblouda. Jede a jede, ale zdá se mu, že se velbloud tak trochu vleče. Proto zavelí Ufufufuf. Velbloud se rozběhne, jen to sviští ! Pán najednou uvidí ohromnou propast a zoufale zavolá:

„Uf uf !“

Zvíře se před propastí poslušně zastaví.