Tak jdi už spát.

Podívej i stromy opadaly.

Jak šatičky z hadrových panenek,

jak korálky z vlasů,

když hřeben je políbí.

A mně se nechce,

nechce je ztrácet.

Jsem jako loďka -

mezi dvěma břehy.

Nestálost vratká, po kolena plná vody.

Osud poručil utonutí.

Jak dlouho tě ještě bude

bavit vodu vylévat?

Tuším tě v krocích,

vedeš mě směrem obrácené cesty.

Zda v světle chci žít

NIKDO se neptal.